Vysílání v SD rozlišení je i nadále na ústupu. Zůstává však zadarmo, na rozdíl od HD
Programy v HD rozlišení se stávají novým standardem dnešní doby, zatím ale jen v západním světě. A i tam se za tento způsob příjmu obvykle platí, alespoň pokud jde o komerční televizní stanice. Existují ale i výjimky, i když jsou v případě komerčních televizí velmi vzácné. Například rakouská komerční televize Servus TV v poslední lednový den vypne své vysílání v SD rozlišení, a bude pokračovat jen v HD. Jako jedna z mála významných komerčních televizí však ponechá i své HD vysílání bez dodatečných poplatků.
Vysílání v SD rozlišení tedy pomalu končí. Letos jej už vypnuly všechny kanály německé veřejnoprávní skupiny ARD i rakouské ORF. I nadále však pokračují SD programy druhé německé veřejnoprávní skupiny ZDF, a rovněž německých komerčních televizí. Ty se tradičního způsobu vysílání nechtějí vzdát, především ze dvou strategických důvodů.
Tím prvním důvodem je, že podle různých odhadů sedm až jedenáct procent německých domácností stále ještě sleduje televizní vysílání v SD rozlišení na starších set-top-boxech a televizorech. Tato hodnota zahrnuje jak satelitní, tak i kabelové vysílání. Pokud by komerční televize vypnuly své SD programy, riskovaly by krátkodobou ztrátu této skupiny diváků. A skupina kolem 10 procent je sice výrazně menšinová, ale v kontextu německo-rakouského televizního trhu je natolik významná, že ji nemůžete ignorovat.
Druhým důvodem je fakt, že SD vysílání je na rozdíl od HD úplně bezplatné. A sledují ho i ti, kdo už mají k dispozici HD přijímače. Jenže komerční televize za vyšší kvalitu obrazu vybírají poplatky. A vysílání komerčních stanic plných reklam není atraktivní natolik, aby za něj diváci platili. Proto raději sledují bezplatný SD příjem, který je sice v nižší obrazové kvalitě, ale je skutečně zadarmo.
Vysílání v SD rozlišení tedy pomalu končí. Letos jej už vypnuly všechny kanály německé veřejnoprávní skupiny ARD i rakouské ORF. I nadále však pokračují SD programy druhé německé veřejnoprávní skupiny ZDF, a rovněž německých komerčních televizí. Ty se tradičního způsobu vysílání nechtějí vzdát, především ze dvou strategických důvodů.