Svět streamingu: Proč mají seriály kratší život v streamingu než v televizi?
Streamingové platformy v globálním měřítku chrlí velké množství nových seriálů každý rok, aby udržely krok s konkurencí. U většiny seriálů si však nemohou dovolit kdysi klasické 22dílné série, ani nemohou většinu seriálů neustále obnovovat či prodlužovat jejich děj.
Původní seriál je pro streamingovou platformu ještě důležitější komoditou než u tradiční televizní společnosti. Streamingové platformy v globálním měřítku chrlí velké množství nových seriálů každý rok, aby udržely krok s konkurencí. U většiny seriálů si však nemohou dovolit kdysi klasické 22dílné série, ani nemohou většinu seriálů neustále obnovovat. U mnoha seriálů tak dochází k vytváření minisérii o několika málo dílech. Zároveň však platí, že u standardní původní seriály mají kratší život v streamingovém světě než v klasické televizi.Podívejme se na možné důvody v několika bodech.
1) Streamingový divák vyžaduje stále nový obsah (a kvantitu)
Typický streamingový divák se v mnoha ohledech liší od tradičního televizního diváka. Především jde o příslušníka mladší generace, jenž je zvyklý většinu času trávit na sociálních sítích. Tam není nouze o neustále generovaný nový obsah. Obdobný přístup však tento typ diváka vyžaduje i od streamingových platforem.
Pro streamingového diváka Dnes není důležité sledovat jeden či dva stejné seriály, ale především objevovat stále nový obsah. Svět streamingu k tomu přímo vybízí tím, že dochází k stále větší fragmentaci trhu, a ke vzniku nových streamingových služeb. Pokud chtějí diváka zaujmout, musí mu nabízet neustále nové a nové tituly. To má pochopitelně vliv na kratší životnost většiny titulů.
2) Ostrá konkurence, a potřeba produkovat víc titulů
Americký streamingový trh, kde vzniká většina nových seriálů i pro světové publikum, je velmi vysoce konkurenční. Kdysi vše obsloužil jeden Netflix díky spolupráci s mnoha významnými obsahovými partnery. Nyní si každý obsahový partner vytváří svou vlastní platformu, a svá původní díla z Netflixu postupně stahuje, nebo je prodává (nejen) Netflixu za stále vyšší ceny. Nicméně i zde je souvislost s předchozím bodem. Pokud chtějí noví globální hráči zaujmout publikum, musejí kromě vlastních platforem investovat i do úplně nového původního obsahu. V důsledku ostré konkurence dochází k tomu, že každá mediální skupina dnes vygeneruje víc titulů pro streaming než produkovala v minulosti pro tradiční televizní vysílání.
3) Velmi vysoké produkční náklady, investice do kratších sérii
Tento důvod úzce souvisí s tím předchozím. Ostrá konkurence se projevuje nejen na trhu streamingu, ale především na růstu produkčních nákladů u nových seriálů. Pokud chtějí „všichni točit nová díla“, je logické, že cena produkce stoupá. Růst nákladů se projevuje nejen u známých herců, ale i u produkčních společností. Čím víc nového obsahu potřebujete, tím víc jste nuceni zaplatit.
Investice Netflixu, Disney, Paramountu a dalších mediálních korporací do obsahu určeného pouze pro streaming se pohybují v desítkách miliard dolarů ročně (!). Abyste vyhověli požadavkům publika hladového po stále novějších titulech, jste nuceni produkovat víc kratších sérií. Proto už nejsou standardem tradiční série, kde by měla jedna sezóna 22 dílů. Dnes se točí seriály, které mají jen šest, osm nebo jen devět dílů za sezónu …
… a divák je i tak spokojen, neboť mu nic jiného nezbývá.
4) Každý seriál má pro streamingovou platformu výraznou archivní hodnotu
Streaming má oproti tradiční televizi jednu obrovskou výhodu, že dokáže na vyžádání reprízovat jakýkoliv seriál neomezeně dlouho. Díky tomu, že každý divák si vybírá obsah podle sebe, je možné v archivu zhodnotit jak novější, tak i starší díla. Každý původní seriál tak má i obrovskou archivní hodnotu. Vždy se najde dost značná skupina diváků, která si zaplatí předplatné i kvůli sledování starších sérií téhož seriálu.
Paradoxně, tato vlastnost způsobuje, že po několika sériich se streamingová platforma rozhodne, že další nové díly už nenatočí. Ty již natočené však může zhodnocovat díky novým předplatitelům i po velmi dlouhé době. Proto nemá cenu žádný seriál uměle prodlužovat. Je lepší jej ukončit, a přesměrovat produkční kapacity do úplně nového projektu.
5) Streaming potřebuje okamžitý hype. Toho lze lépe docílit u nových seriálů
Streamingové prostředí je specifické i tím, že nový seriál nepotřebuje okamžitou sledovanost. Paradoxně, výrazně větší sledovanost se dostavuje až při uvedení druhé série. Každý streamingový hráč tak musí především dobře znát své publikum, a věřít své intuici. I když první série nového seriálu příliš nezaujme, ještě nic není ztraceno. Seriál ve streamingovém prostředí však potřebuje obrovský mediální hype, aby o něm lidé začali mluvit na sociálních sítích, a aby se publikum znásobilo u dalších sérií.
Zmíněný hype se lépe dosahuje u nových seriálů než u těch, které se vysílají už několik let. Důvodem je fakt, že zavedené seriály už mají své stabilní publikum, a přilákat nové diváky je velmi náročné. Úplně nový seriál však působí jako nepopsaný list, a může díky tomu získat i širší nebo jiné publikum, což přinese další příjmy pro streamingovou službu, která jej nechala vyprodukovat.
Svět streamingu: Proč jsou seriály na streamingových platformách atraktivnější než v televizi?
Další zajímavé analýzy jsou k dispozici v sekci Svět streamingu.