Poznámka: Nova vysílá 29 let. Stále je nejúspěšnější skupinou na českém televizním trhu

Klíčem k úspěchu v minulosti nebyla jen programová kvalita. Klíčem k úspěchu bylo především skutečně celoplošné terestrické pokrytí, které měla Nova ze soukromých televizí v éře analogového vysílání prakticky jako jediná. To bylo rozhodující zejména v prvních deseti letech vysílání, tedy v období, kdy si Nova získala své relativně neotřesitelné místo na trhu, z něhož těží dodnes.

Televizní skupina Nova si o víkendu připomněla 29. výročí zahájení vysílání. I po necelých třech desetiletích ji lze označit za jednoznačného lídra českého televizního trhu. Na rozdíl od 90. let už sice Nova není neohroženým lídrem, ovšem stále je nejúspěšnější skupinou na českém televizním trhu. Zajímavý je v této souvislosti i fakt, že Nova je úspěšná přibližně 20 let poté, co se definitivně zbavila Vladimíra Železného, jehož osobní přínos byl mnohdy přeceňován.

Jak se ukazuje, cestou k úspěchu není lpění na názorech a pohledech jednoho člověka, ale především rozumné investice do vlastní tvorby a úspěšný import prověřených a fungujících formátů ze zahraničí. Paradoxně, právě v éře Vladimíra Železného šla Nova poněkud jinou cestou, a vše si vyvíjela sama, i když šlo mnohdy jen o levné kopie některých úspěšných formátů.

Ať už si o úrovni pořadů a seriálů Novy myslíte cokoliv, je nesporné, že tyto pořady fungují. Málokdo si však vzpomene, že Nova začala výrazněji investovat do původní dramatické tvorby až v době, kdy ji definitivně opustil její spoluzakladatel, někdejší většinový majitel a první generální ředitel, pan Železný.

Ten měl ohledně programového směřování poměrně jasné, ovšem poněkud jiné představy v rozporu se současným stavem. Úkolem Novy bylo především „bavit“. Produkovala tedy desítky různých – relativně levných a obsahově velmi podobných – zábavných pořadů, a vyhýbala se drahé seriálové tvorbě. Ano, tu a tam odvysílala zahraniční „megafilm“, dokázala jej i velmi dobře vizuálně a marketingově obalit. Ovšem jakmile šlo o seriálovou tvorbu, přednost dávala levným jihoamerickým telenovelám místo vlastní, původní české tvorby.

Po odchodu pana Železného se začala nová éra Novy, kdy začala konečně produkovat české seriály s českými herci. A místo televizních estrád začala vysílat nákladné původní formáty podle ověřených modelů ze zahraničí. Kritici mohou namítat, že obsahová úroveň některých věcí je – mírně řečeno – diskutabilní. Ovšem pokud chcete zaujmout většinu průměrných diváků, mnoho jiných cest nemáte.

Nova svůj obsahový deficit v dlouholetých seriálech typu Ulice nebo Ordinace kompenzuje poměrně dobrou úrovní několika jiných seriálů, například Specialistů, Policie Modrava, nebo i nových původních seriálů a minisérií produkovaných primárně pro platformu VOYO.

Po odchodu pana Železného se začala nová éra Novy, kdy začala konečně produkovat české seriály s českými herci. A místo televizních estrád začala vysílat nákladné původní formáty podle ověřených modelů ze zahraničí. Kritici mohou namítat, že obsahová úroveň některých věcí je – mírně řečeno – diskutabilní. Ovšem pokud chcete zaujmout většinu průměrných diváků, mnoho jiných cest nemáte.

Co bylo klíčem k úspěchu?

Rovněž převzaté formáty typu Tvoje tvář má známý hlas, Utajený šéf, MasterChef Česko nebo Na lovu jsou na velmi dobré úrovni. I v tomto směru se pochopitelně najdou se i výjimky skutečně hrůzných věcí. Například SuperStar už v posledních letech nebyla o pěveckých talentech, nýbrž o co nejbulvárnějším zesměšnění některých zúčastněných. Rovněž formáty Výměna manželek nebo Love Island jsou ukázkou skutečně špatného vkusu nejen cílového publika, ale především samotných tvůrců – jelikož právě tvůrci ovlivňují celkovou úroveň a vyznění každého pořadu.

Pokud však mohu srovnávat, mnohem radši se podívám na dnešní Novu v nynější podobě než na „starou Novu“, která ještě před 20 lety vysílala levné estrády, velmi levné sitcomy (Nováci nebo Hospoda), a rovněž velmi levně působící napodobeniny jiných úspěšných formátů (například Kolotoč nebo Natočto!).

Právě srovnání dvou různých období televize Nova mě přivedlo k závěrečné myšlence. Nova byla kdysi úspěšná i jako estrádová televize z éry Vladimíra Železného. Je úspěšná i dnes jako poměrně dobrá tvůrčí továrna vysílající moderní původní tvorbu. Tuto novou éru reprezentují všichni další generální ředitelé od někdejšího šéfa Petra Dvořáka až po současného ředitele Daniela Grunta.. Mezitím sice prožila i pokus o návrat k low-costové éře, když ji vedl rumunský „super ředitel“ Adrian Sarbu. Ovšem diváci tuto variantu jednoznačně odmítli, a proto se Nova už nikdy nevrátila k éře levných telenovel. Možná i díky tomu dnes investuje výrazně vyšší částky do původní seriálové tvorby.

Nakonec ještě stojí za zmínku fakt, že klíčem k úspěchu v minulosti nebyla jen programová kvalita. Klíčem k úspěchu bylo především skutečně celoplošné terestrické pokrytí, které měla Nova v éře analogového vysílání prakticky jako jediná. Jiné soukromé televize jí tehdy – s ohledem na pokrytí – nemohly konkurovat. To bylo rozhodující zejména v prvních deseti letech vysílání, tedy v období, kdy si Nova získala své relativně neotřesitelné místo na trhu, z něhož těží dodnes. To ale nijak nesnižuje její úspěch, který trvá už 29 let.

Nova byla kdysi úspěšná i jako estrádová televize z éry Vladimíra Železného. Je úspěšná i dnes jako poměrně dobrá tvůrčí továrna vysílající moderní původní tvorbu. Tuto novou éru reprezentují všichni další generální ředitelé od někdejšího šéfa Petra Dvořáka až po současného ředitele Daniela Grunta.

---