Názor: Vojta Kotek urazil Saskii Burešovou. Televize při schvalování neviděla problém
Nejnovější bulvární kauza zahrnující necitlivý vtip, který odzněl ve vysílání pořadu Máme rádi Česko na adresu Saskie Burešové, legendární a nejdéle sloužící televizní hlasatelky a moderátky, poodhalil, že ve druhé nejvýznamnější komerční televizi zřejmě není něco v pořádku. Fakt, že televize ani po schvalovací projekci svůj pořad neupravila, je totiž – velmi, velmi mírně řečeno – nešťastný.
Dnes nechci moralizovat nad samotným výrokem Vojty Kotka na adresu paní Burešové. Je toho plný bulvár (příklady zde a zde, následné reakce, zde, zde nebo zde), názor ať si udělá každý sám. Naopak, oceňují skutečně velkorysou reakci paní Burešové, která se povznesla nad „duševním buranstvím“ Vojty Kotka.
Chci se však pozastavit nad nestandardním řešením celé kauzy ze strany Vojty Kotka i samotné televize, kterou on sám v tomto případě reprezentuje. Místo toho, aby vyhověl přání Saskie Burešové a nechal problémovou hlášku z pořadu vystřihnout, vymluvil se, že to „nejde“, a až dodatečně chtěl paní Burešové věnovat kytici s veřejnou omluvou.
Jak jinak, k omluvě a předání velké kytice mělo dojít v jiném pořadu na stejné televizi. Aby se pan Kotek mohl v televizi ukázat, jaký že je vlastně gentleman. Už tento postup je přinejmenším cynický. Dopustit se chyby, a místo vhodné okamžité nápravy raději následně naplánovat zviditelnění celé věci v jiném pořadu s cílem získat pro sebe ještě větší publicitu, to není zrovna gentlemanský přístup.
Vše navíc umocňuje skutečnost, že pořad Máme rádi Česko, byl předtočený. Ještě v průběhu natáčení mohl pan Kotek vzít svůj výrok zpět, nebo požádat své televizní kolegy, aby onu větu následně vystřihli. Neudělal ani jedno.
Praxe v jiných televizích ukazuje, že i kvůli jedné problematické větě lze upravit vysílání pořadu. Dokonce i po schvalovací projekci.
Samotné zdůvodnění Vojty Kotka, proč nešlo problematický výrok vystřihnout ještě před odvysíláním pořadu, vyznívá v tomto kontextu absurdně. Paní Burešové prý vysvětlil, že pořad už prošel schvalovací projekcí, a nelze už do něj zasahovat.
Ehm… rád bych viděl toho, kdo v rámci schvalovací projekce slyšel výrok pana Kotka – a nezasáhl. Pokud pořad skutečně prošel schvalovacím procesem bez výtek, tak by asi bylo vhodné se vážně zamyslet nad složením „schvalovací komise“.
Jen dodám, že v Americe, která je pro česká liberální média vzorem, by Vojtu Kotkovi za podobný úlet hrozilo tzv. „zrušení“. Jakmile by ho tamní společenská elita na sociálních sítích zavrhla, musel by s potupou odejít nejen z jednoho pořadu, ale i z veřejného života. Nepomohlo by mu ani tisíc veřejných omluv.
A jen tak mimochodem, ani schvalovací projekce nemusí být definitivní. Ve Slovenské televizi se za éry reformního generálního ředitele Richarda Rybníčka odehrál případ, kdy dokument Miluj blížného svojho, který prošel schvalovací projekcí, nakonec nebyl odvysílán. Stalo se tak kvůli jedné kontroverzí větě, kterou vedení televize žádalo vystřihnout. Odehrál se dlouhý spor, na jehož konci se sice dokument ve vysílání objevil, ale pouze jako součást intelektuální diskusní relace, nikoliv samostatně.
Takže ano, i kvůli jedné problematické větě lze zastavit nebo upravit vysílání pořadu. I po schvalovací projekci.
Místo toho, aby Vojta Kotek vyhověl přání Saskie Burešové a nechal problémovou hlášku z pořadu vystřihnout, on se místo toho vymluvil, že to „nejde“, a raději chtěl paní Burešové věnovat kytici s veřejnou omluvou.