Názor: Respektovaný novinář odchází z RTVS, mediální bouře se nekoná
Marek Vagovič opouští RTVS, kde externě produkoval a moderoval diskusní pořad Pod povrchem. Do pořadu si zval i politicky kontroverzní osoby, podle ideového záměru pořadu schváleného vedením RTVS mělo jít o „diskusní relaci o společensko-politických tématech s důrazem na boj proti korupci a organizovaného zločinu“.
Marek Vagovič. Zdroj: Facebook Mareka Vagoviče
Nyní však přejděme k jádru. Marek Vagovič opouští RTVS, kde externě produkoval a moderoval diskusní pořad Pod povrchem. Do pořadu si zval i politicky kontroverzní osoby, podle ideového záměru pořadu schváleného vedením RTVS mělo jít o „diskusní relaci o společensko-politických tématech s důrazem na boj proti korupci a organizovaného zločinu“.
Předem tedy všichni věděli, že Vagovič hodlá na obrazovce veřejnoprávní televize rozebírat problematiku a kauzy, o nichž většina politiků nerada slyší. A zřejmě proto se musel poroučet. Ze dvou poměrně rozsáhlých statusů, které v pátek a v pondělí zveřejnil na Facebooku, vyplynulo, že mu někteří vedoucí pracovníci RTVS aktivně odsouvali odvysílání některých rozhovorů, které by vybraným politikům nebyly příjemné.
Vedeni RTVS podle Vagoviče původně neprojevilo vůči jednotlivým dílům pořadu žádné vážné obsahové ani dramaturgické výhrady. Situace se změnila až ve chvíli, kdy se do problematiky vložila Rada RTVS s kritikou, která vyznívá přinejmenším účelově.
Problémem byl navíc fakt, že se vedení RTVS za svého novináře nepostavilo, a v soukromých rozhovorech mu doporučilo, aby některé hosty do pořadu nezval, a neprovokoval tak členy Rady.
Vagovič si následně dal podmínku, že má-li pokračovat ve spolupráci, musí mít ústní i písemnou garnci úplné nezávislosti při výběru témat a hostů do tohoto pořadu. Vedení televize to však odmítlo, a sama RTVS po zrušení pořadu vydala zvláštní stanovisko spočívající v tom, že pan Vagovič prý nevyhověl očekáváným výkonům na okruhu Jednotka, ani nevyvolal patřičnou mediální odezvu.
Na to Marek Vagovič celkem očekávatelně reagoval, druhým statusem, kde podrobně popsal, jak RTVS nepřijatelně ohýbá realitu a žongluje s čísly. Například, PR oddělení srovnává sledovanost jeho nočního pořadu vysílaného po 22. hodině s pořady vysílanými v dřívějších časech. A jako příklad neúspěchu vybralo nejméně sledovaný díl relace. Nízká sledovanost konkrétního dílu byla dle Vagoviče důsledkem faktu, že ve vysílání musel mít jiného hosta, jelikož ten původní nebyl vedením „povolen“.
„Pokud by byl v daném čase nasazen původně plánovaný rozhovor s šéfkou vyšetřovacího týmu Gorila, měl by zřejmě vyšší sledovanost než nadčasové interview s Terezou Nvotovou,“ napsal k tomu Vagovič.
Mimochodem, když do vysílání nevpustíte předem plánovaného hosta, jde o velmi nepříjemnou situaci. Malá odbočka – připomnělo mi to nyní již zapomenutou trapnost, která se relativně nedávno přihodila v České televizi, když jeden z původně pozvaných prominentních kritiků nebyl vpuštěn do budovy. Paní moderátorka následně v přímém přenosu diskusního pořadu uvedla, že dotyčný host „nedorazil“, aniž by se unouvala dodat, že nebyl vpuštěn. Jeden z názorových oponentů s ním totiž odmítal diskutovat. K podobným situacím by nemělo docházet, pokud se médium profiluje jako seriózní a sloužící veřejnosti.
Chápu, že v mediální branži se nelze vyhnout určitému zjednodušení. Rozdíl však obvykle bývá v kontextu. I proto byly facebookové posty pana Vagoviče nezvykle dlouhé, aby v nich uvedl všechny důležité souvislosti.
Pokud vás toto téma zajímá podrobněji, skutečně doporučuji, abyste si přečetli dvojici statusů pana Vagoviče, které najdete na konci tohoto článku. Obzvláště zajímavá je část o „žonglování s čísly a ohýbání reality“.
K tomu já osobně dodám, že v dnešní mediální sféře je praxe účelového žonglování s čísly velmi silně zakořeněná, a mohl bych uvést několik příkladů i z české mediální scény, kde tomu bylo podobně.
Účelovost je dnes králem bez ohledu na to, zda se bavíme o sledovanosti, přínosech a nákladech jednotlivých vysílacích platforem, nebo o jakékoliv jiné problematice, která souvisí s veřejnoprávními médii.
Vraťme se však na Slovensko. Jako dlouholetého pozorovatele tamní mediální scény mě na celé věci nejvíce zaráží jeden klíčový fakt. Zcela upřímně, kdyby k tak hlasitému odchodu významného novináře došlo za bývalého ředitele Jaroslava Rezníka, strhla by se obrovská mediální bouře. Zcela jistě by se našlo několik osobností, které by vyzvaly ředitele k odchodu. Někteří novináři v redakci RTVS by dokonce pohrozili vypověďmi z kolegiality. Nic podobného se nyní neděje.
K odchodu pana Vagoviče totiž dochází za ředitelování tzv. slušného ředitele (myšleno skutečně, nikoliv ironicky). Proto se většina tzv. mínkotvorných médií rozhodla o případu informovat jen velmi stroze, případně vůbec. I pan Vagovič si na Facebooku posteskl, že jindy velmi kritičtí novináři nyní jen citují účelovou argumentaci Rady RTVS, aniž by ji podrobili nutnému rozboru a zasadili do kontextu.
Rada RTVS totiž ve své kritice Vagoviče uvádí i některé vyloženě absurdní argumenty. Například považuje za problém, že ve vysílání dával prostor i trestně stíhaným osobám. Považte, v pořadu, kde se mluvi mimo jiné o mafii… někteří trestně stíhaní politici však vystupují i v jiných diskusních pořadech RTVS, napsal k tomu Vagovič.
Na závěr bych rád dodal, že i tento případ může sloužit jako poučení do budoucna. Kritériem pro výběr lidí do vedení veřejnoprávních institucí by totiž neměla být jen slušnost a morálka. Generální ředitel by měl disponovat i určitou „odolností vůči politikům„… To platí zvláště ve slovenském (ale i českém) případě, kde mají ředitelé médií podvědomě větší potřebu brát v úvahu názory a postoje některých významných politiků, případně členů mediálních rad.
Pan generální ředitel Ľuboš Machaj tímto testem aktuálně neprošel. Za respektovaného novináře se nepostavil, naopak se vyjádřil, že pan Vagovič „rezignoval na principy, které stanovuje legislativa a vnitřní normy„. Aniž by tuto poměrně vážnou argumentaci blíže rozvedl.
Je to škoda, a jde o smutný obraz současného stavu slovenské veřejnoprávní instituce.
Poznámka pod čarou: Zmínku o slušnosti pana generálního ředitele Ľuboše Machaje nemyslím v tomto případě nikterak ironicky. Skutečně jej považuji za slušného a rozumného člověka. Ovšem, bylo by vhodné, kdyby se on sám vyjádřil k možným politickým tlakům na vedení RTVS, jelikož to je to, oč tu běží.
Úplné znění statusů Mareka Vagoviče na sociální síti Facebook:
