Nynější neúspěšný pokus ukázal, co se může stát, pokud přijdete s projektem, který není poplatný současné evropské fotbalové vrchnosti. Odmítavý postoj federace UEFA nepřekvapí, postoj některých vlád však ano. Britská vláda byla ochotna udělat naprosto cokoliv, aby zabránila vzniku nového projektu. I za cenu ohýbání pracovního práva v neprospěch sportovních subjektů působících na britském území. A to už byl příliš silný kalibr pro šestici britských klubů, které se následně z projektu Superligy urychleně stáhly. Následoval úprk dalších klubů a projekt se zhroutil jako domino.
Pouhé dva pracovní dny trvalo potvrzení a následné odvolání všech plánů na srpnový start fotbalové Superligy. Ta měla být revoluční v tom, že by 12 největších evropských fotbalových klubů mělo garantovanou účast bez ohledu na sportovní výsledky v národních soutěžích. Navíc slibovala doslova královské odměny pro všechny zúčastněné kluby ve výší stovek milionů euro ročně. Nynější Liga mistrů UEFA by byla ve srovnání se Superligou jen chudý příbuzný.
V Superlize mělo každý rok startovat 20 týmů, přičemž minimálně 5 by se do ní dostalo přes kvalifikaci. To je ovšem už teď jedno, jelikož vznik Superligy se odkládá na neurčito. Už poněkolikáté. Od začátku 90. let šlo už minimálně o čtvrtý pokus o zrození této soutěže. Každý z těch pokusů byl neúspěšný, byť v tomto případě už se mluvilo v podstatě o jistotě. První zápas se měl odehrát letos v srpnu.
Nynější pokus však zároveň ukázal, co se může stát, pokud přijdete s projektem, který není poplatný současné evropské fotbalové vrchnosti. Odmítavý postoj federace UEFA nepřekvapí, Superliga by ji totiž existenčně ohrožovala. Co však překvapilo, byl postoj nikoliv sportovních federací, nýbrž některých vlád.
Například britská vláda vzkázala všem klubům, které se chtějí účastnit Superligy, ať nepočítají s pracovními povoleními pro své hráče. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že jeho vláda udělá naprosto vše co je v její moci, aby zabránila vzniku nového projektu. I za cenu ohýbání pracovního práva v neprospěch sportovních subjektů působících na britském území.
A to už byl příliš silný kalibr pro šestici britských klubů, které se následně z projektu Superligy urychleně stáhly. Následoval úprk dalších klubů a projekt se zhroutil jako domino.
Zkusme hokejovou paralelu. Umíte si představit, že by hokejová liga NHL zakázala svým hráčům start na Olympijských hrách nebo jim plošně zamezila účast na MS v hokeji? Podobné pokusy tu už byly, ovšem došlo k jejich ostrému odsouzení ze strany fanoušků i odborníků. Nyní, když UEFA „zařvala“, že hráčům z nepřátelských klubů účast na EURU nebo kvalifikaci k MS, nezaznamenal jsem snad jediný náznak nesouhlasu od fotbalových odborníků.
Emirates Stadium v Londýně. Autor fotografie Pisut Rakwong, fotobanka Pixabay.com
Odmítavé reakce se daly čekat, ovšem v mnoha případech byly hodně přes čáru
Nutno dodat, že s podobnou reakcí mohli představitelé Superligy počítat předem. Ovšem nikoho by zřejmě ani ve snu nenapadlo, že by britská vláda mohla zneužít právo k potlačení svobodného podnikání fotbalových klubů na jejím území jen proto, že se jim nelíbí projekt nové fotbalové soutěže.
Mimochodem, zahanbit se nedala ani samotná UEFA, která chtěla zabránit všem hráčům hrajícím Superligu v možnosti reprezentovat své země na EURU nebo v kvalifikaci na Mistrovství světa. Někdo říká, že na tom přece není nic divného. Zkusme však paralelu z hokeje – umíte si představit, že by hokejová liga NHL zakázala svým hráčům start na Olympijských hrách nebo jim plošně zamezila účast na MS v hokeji? Podobné pokusy tu už byly, ovšem došlo k jejich ostrému odsouzení ze strany fanoušků i odborníků.
Nyní, když UEFA „zařvala“, že hráčům z nepřátelských klubů zakáže účast na EURU nebo kvalifikaci k MS, nezaznamenal jsem snad jediný náznak nesouhlasu od fotbalových odborníků. Přitom jde o ukázkový příklad dvojího metru.
UEFA navíc zvažovala i vyloučení třech klubů z letošního semifinále Ligy mistrů a zmazání několikaletých příspěvků odcházejících klubů z národních koeficientů svých zemí pro účely kvalifikace do svých soutěží. To by poškodilo všechny další kluby z těchto zemí, tedy i ty, které Superligu hrát nechtějí.
Současný spor o Superligu nám tedy ukázal, že rebelie vůči monopolu jménem UEFA se jednoduše nevyplácí. Zachování Ligy mistrů v současné podobě je sice dobrou zprávou, ovšem je otázkou, zda definitivně nepadla šance, abychom v ní ještě někdy viděli i české kluby. V nejbližším tříletém cyklu se sice nic zásadního nezmění, ovšem za několik sezón dojde k zásadní změně formátu, který ještě výrazněji posílí pozici zemí a klubů, které chtěly tuto soutěž opustit.
Zachování Ligy mistrů v současné podobě je sice dobrou zprávou, ovšem je otázkou, zda definitivně nepadla šance, abychom v ní ještě někdy viděli i české kluby. UEFA totiž díký velkým ústupkům ještě výrazněji posílí pozici zemí a klubů, které chtěly tuto soutěž opustit.
