Zajímavě jsou především trendy vyobrazené v této studii z let 2018 a 2020. V různých médiích se sice objevila zpráva s titulkem, že více než polovina německých diváků projevila ochotu platit za Ultra HD obsah 3 a více eur měsíčně. Ovšem k podobným závěrům došla tato studie už před dvěma lety, přičemž v rámci trendů se paradoxně ukazuje „klesající ochota“ u některých skupin diváků.
Celkový poměr diváků ochotných platit se ani po dvou letech nezměnil. Přibližně 52 procent respondentů uvedlo, že jsou ochotni platit určitou sumu, až 48 procent diváků však placení za UHD obsah odmítá. Bližší pohled na čísla z let 2018 a ze současnosti však napoví, že lidé jsou dnes ochotni platit nižší sumy za UHD než před dvěma lety.
Konkrétně: před dvěma lety 14 procent diváků uvedlo, že jsou ochotni za UHD obsah platit 3 eura měsíčně. Dnes tuto sumu uvádí 13 procent respondentů. U cenové relace 3-6 EUR došlo za dva roky k poklesu o dva procentní body – z 18 na 16 %. Určitý nárůst je vidět jen v cenové hladině 6-9 EUR měsíčně, kterou by teoreticky zaplatilo 12 procent diváků. Před dvěma lety tuto hranici uvedlo jen 8 procent lidí. U cenové relace nad 12 EUR však došlo k poklesu „ochoty“ z 5 procent na 4 procenta.
Před dvěma lety bylo ještě Ultra HD rozlišení záležitostí technologických nadšenců. U nich lze očekávat větší ochotu platit za „technologické vychytávky“. Nyní je podpora UHD rozlišení už standardní součástí většiny chytrých televizí s úhlopříčkou nad 24 palců. A u těchto technologicky méně zdatných diváků nelze čekat, že by v průzkumech vyjádřili ochotu platit za Ultra HD.
Ultra HD rozlišení 4K se rozvíjí. Na scénu však přichází i Super Ultra HD rozlišení (8K). To by se mělo objevit v průběhu letní Olympiády (2021) v Tokyu. Ilustrační foto Pixabay.com
Komentář TVKOMPAS.cz:
Klesající trend lze vysvětlit tím, že UHD televizory jsou dnes v domácnostech mnohem rozšířenější než v roce 2018. Zároveň se výrazně zlepšila dostupnost bezplatného obsahu v Ultra HD přes YouTube. Další obsah v UHD je dostupný jako bonus u některých pay-tv operátorů nebo u placených platforem jako je Netflix případně Disney+. Diváci však za UHD na těchto platformách nemusí zvlášť připlácet, berou ho už jako součást standardního předplatného.
Dalším argumentem k poklesu ochoty diváků platit za UHD je rozšíření cílové skupiny, která má přístup k televizorům podporujícím toto vyšší rozlišení. Před dvěma lety bylo ještě UHD rozlišení záležitostí technologických nadšenců. U nich lze očekávat větší ochotu platit za „technologické vychytávky“ než u běžné populace. Nyní je podpora UHD rozlišení (4K) už standardní součástí většiny chytrých televizí s úhlopříčkou nad 24 palců. A u těchto technologicky méně zdatných diváků nelze čekat, že by v průzkumech vyjádřili ochotu platit za Ultra HD. Značná část běžných diváků si totiž ani nemusí uvědomovat význam tohoto pojmu.
Navíc, jak vidíme v praxi, velká část diváků je spokojena i s příjmem programů v podstatně nižším rozlišení, pokud jsou tyto stanice dostupné zadarmo. Prakticky důkaz tohoto tvrzení můžeme najít i na německém trhu, kde stovky soukromých televizí stále ještě zachovávají své verze v SD rozlišení, jen aby oslovily co nejširší okruh diváků.
Ultra HD rozlišení může pomoci některým platformám. Zamýšleli jsme se nad tím už před dvěma lety v analýze: Satelit může díky spolehlivému příjmu Ultra HD programů chytit druhý dech
Ochota diváků platit za UHD obsah
-
0-3 EUR: 13 % (-1 procentní bod oproti roku 2018) - 13%
13%
-
3-6 EUR: 16 % (-2 procentní body) - 16%
16%
-
6-9 EUR: 12 % (+4 procentní body) - 12%
12%
-
9-12 EUR: 7 % (bez rozdílu) - 7%
7%
-
12 a více: 4 % (-1 procentní bod) - 4%
4%
-
Nechce platit za UHD obsah - 48%
48%
Poznámka:
V tabulce je uvedena přibližná suma, kterou jsou ochotni platit německé domácnosti každý měsíc za příjem programů v Ultra HD rozlišení. Výsledky jsou za rok 2020. Rozdíl v hodnotách vychází ze srovnání s obdobnou studii z roku 2018. Studii zadala skupina zastupující německou satelitní platformu HD+.
