DIGIMEDIA 2024: Chystá se iVysílání úplně bez reklam. Co dalšího přinesou změny ve financování?

První blok letošní konference DIGIMEDIA týkající se financování veřejnoprávních médií byl velmi bohatý na informace. Ve druhém textu se blíže zaměřujeme na zákaz reklamy v on-line platformách České televize a Českého rozhlasu. Tématem bylo i zastropování sponzoringu ve vysílání České televize, a rovněž polemika o tom, zda Česká televize nevynakládá příliš mnoho prostředků na vysílání sportovních přenosů a dalších komerčních formátů.

Přečtěte si i první část reportáže: Diskutující se shodli na potřebě zvýšení koncesionářských poplatků. Otázkou je definice úkolů

Poměrně významnou změnou ve financování médií veřejné služby je omezení vysílání sponzoringu, tedy alespoň v případě České televize. Novela totiž počítá se zastropováním počtu hodin sponzoringu, a to na 260 hodin u všech kanálů ČT dohromady. Doposud nebyl sponzoring výrazně omezen, proto musí Česká televize přijít s výrazným zefektivněním využití těchto příjmů. Navíc, 25 procent z výnosu ze sponzoringu půjde do státního fondu kultury. Český rozhlas bude mít sponzoring i nadále bez výraznějších omezení.

Další změnou, která se týká obou veřejnoprávních médií, je zákaz reklamy v on-line projektech České televize i Českého rozhlasu. Velmi žádaná videoslužba iVysílání nebo audioportál MůjRozhlas by tedy do budoucna měly být úplně bez reklamy. ČT ani ČRo totiž nebudou moci umísťovat reklamní sdělení ani na své internetové stránky, ani do aplikací.

„Zákaz umísťování reklamních sdělení do on-line prostoru považuji za nejslabší místo novely. Ale beru to jako součást konsenzu, který momentálně potřebujeme. Domnívám se, že maximálně do 10 let budou ty digitální platformy stěžejním místem, kde budeme sledovat audiovizuální obsah. A veřejnoprávní média budou potřebovat příjmy i z těchto platforem,“ řekl generální ředitel ČT Jan Souček.

„Omezení sponzoringu se rozhlasu netýká. Reklamní čas na Radiožurnálu je 3 minuty denně, v regionech 5 minut denně, a pak zůstává už jen sponzoring, a ten je klíčový a jsem rád, že v tomto ohledu se pro nás nic nemění,“ dodal za Český rozhlas jeho ředitel René Zavoral.

K financování veřejnoprávních médií se přirozeně vyjádřili i zástupci soukromého sektoru. Za Asociaci komerčních televizí vystupovala její předsedkyně Klára Brachtlová, přítomen byl i generální ředitel TV Prima Marek Singer a Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání, která sdružuje především komerční rádia.

„Výsledkem každého dobrého jednání je, že nikdo není úplně spokojen. Já osobně jdu po principech, abychom napravili některé věci, které ještě vidíme jako problematické. A abychom pomohli připravit memorandum, které shledávám jako klíčové pro budoucí fungování veřejnoprávních médií,“ uvedla Klára Brachtlová za komerční televize.

„Všichni se shodneme, že k nějakému navýšení zdrojů dojít musí. V našich propočtech ale vychází, že navýšení prostředků televize nebude o 850 milionů ale bude to spíš ve výši 1,1-1,5 miliardy korun každý rok. Do tří let by tedy Česká televize mohla být na rozpočtu 10 miliard ročně, a to ten duální trh rozhýbe. Když dostanete navíc miliardu každý rok, za to se dá postavit opravdu hodně, a to pak překreslí mapu na celém trhu,“ upozornil generální ředitel FTV Prima Marek Singer.

Svým názorem za soukromé rozhlasové stanice přispěl i Jiří Hrabák, předseda APSV.

„Vidím jako problém, že neproběhla žádná o rozsahu veřejné služby. Měli bychom si říct, k jakému rozšíření veřejné služby došlo za posledních 20 let. Je potřeba mít takovou veřejnou službu jakou máme dnes, nebo je potřeba větší nebo menší?“ zeptal se pan Hrabák.

Jiří Hrabák se vyjádřil jen k financování Českého rozhlasu, jelikož primárně zastupuje rozhlasový trh. Obrácený postup při stanovení výše koncesionářského poplatku označil za klíčový problém, jelikož bez podrobnější definice rozsahu veřejné služby není možné stanovit ani potřebnou výši prostředků.

„Celý postup začal opačně, nikoliv debatou o potřebách, ale tím, že navýšíme poplatky za rozhlas o 15 nebo 10 korun. Podle nás je však problém, že se neurčuje přesněji, co je to veřejná služba. Novela nestanovuje jasný rozsah služeb veřejnoprávních médií. Nebyl vůbec zohledněný náš požadavek, který se týkal rozsahu reklamy a sponzoringu. Ani nám nebylo vysvětleno proč,“ řekl pan Hrabák.

„Jsme v roce 2024, v úplně nové mediální krajině, a soukromý sektor má právo vědět, na jakém hřišti bude hrát, protože bez toho nemůže dost dobře rozvíjet své podnikání,“ dodal předseda APSV.

Účastníci se krátce dotkli i toho, zda má Česká televize ve svém vysílání investovat i do výrazně komerčních produktů, například do vysílání sportovních přenosů, nebo některých zábavných formátů. Pokud jde o sportovní přenosy, je zde výrazný nepoměr v míře prostředků na vysílání sportu ve srovnání s dalšími důležitými programovými typy.

„Složka výdajů na sportovní práva u ČT činí necelých 30 procent z výrobního úkolu, a je vyšší než výdaje na publicistiku nebo dramatickou tvorbu. To je problém,“ upozornila Klára Brachtlová za Asociaci komerčních televizí.

Generální ředitel ČT Jan Souček však dodal, že vysílání určitých sportovních událostí má ČT nařízeno přímo zákonem. Televize má povinnost zpřístupnit bez dalšího zpoplatnění například letní nebo zimní Olympiádu, MS a ME ve fotbale, MS v hokeji a Mistrovství světa v lehké atletice.

„To je závazek, který pro ČT platí od roku 2001,“ dodal ředitel České televize.

---