Tento trend na televizním trhu doposud nebyl tak významný. Pokud jste si koupili televizní přijímač, mohli jste sledovat řadu televizních programů zdarma, ať už přes anténu, přes satelit nebo dokonce i přes kabel, v rámci internetového balíčku. Za televizní příjem jste platili měsíční poplatky pouze v případě, když jste chtěli výrazně širší programovou nabídku – samozřejmě vyjma povinných koncesionářských poplatků.
Dnes však k televiznímu příjmu už nepotřebujete ani anténu, ani satelit, a v jistém smyslu ani kabel. Stačí vám internet, nebo dokonce i mobilní data. A výrobci chytrých televizorů chtějí tohoto faktu využít. Pokouší se postupnými kroky přejít do role placených poskytovatelů televizních služeb, a kombinovat ve svých přijímačích bezplatný i placený obsah od mnoha tvůrců. Hlavní část příjmů z takto nabízených kanálů by však nekončila u tradičních pay-tv operátorů a televizních společností, nýbrž přímo u výrobců chytrých televizorů.
Jak je to možné? Nejvýznamnější výrobci si uvědomují, že dnešní využívání služeb se stále více posouvá k pravidelným měsíčním platbám. A toho se nejlépe dosahuje v uzavřeném operačním systému, který má pod kontrolou přímo výrobce, resp. vývojář daného chytrého televizorů. Ten následně rozhoduje, které aplikace budou mít uživatelé více na očích, a které nadnárodní společnosti dostanou možnost přednostně nabízet své produkty uživatelům těchto chytrých televizorů.
Domovská obrazovka slouží jako poutač na placené služby
Jedním z nejvýznamnějších výrobců využívajících tato řešení jsou značky LG nebo Samsung, která patří mezi nejvíce zastoupené značky v domácnostech. Chytré televizory od těchto společnosti jsou velmi populární i v České republice, a v řadě dalších zemí. A není divu, že obě společnosti se v posledních dvou letech snaží co nejvíce využít svou velmi silnou tržní pozici. Koupi televizoru to už nekončí, ale právě začíná.
Jako konkrétní příklad může posloužit pohled na hlavní obrazovku LG v posledních letech. Ještě v roce 2022 jste při zapnutí chytrého televizoru mohli vidět vzhledné, a poměrně nenápadné menu s aplikacemi, které se objevovalo výhradně ve spodní části obrazovky. Dnes se už chytré menu objevuje přes celou obrazovku, a slouží jako velký propagační panel pro různé placené služby, které se vám objevují v nabídce. Zbavíte se jich pouze tak, že svou televizi odpojíte od internetu. Tím se ovšem připravujete o většinu funkcí, které vám vaše televize nabízí.
Při odpojení internetu se z chytrého televizoru stává pouhý zobrazovač obsahu z jiných připojených zdrojů – set-top-boxu, antény nebo satelitu. Řeknete si, že tak by to přece mělo být. Televizor je přece v první řadě zobrazovač…
Jenomže ve skutečnosti je televizor v dnešní době v první řadě počítač, který má za cíl vám prodat co nejvíce placených služeb, z nichž může mít výrobce televizoru svůj podíl.
Některé značky v tomto konceptu zachází ještě dál, a postupně připravují své vlastní televizní služby. Ty sice fungují už několik let, ale (zatím) především na neplaceném principu.
Dnes k televiznímu příjmu už nepotřebujete ani anténu, ani satelit, a v jistém smyslu ani kabel. Stačí vám internet, nebo dokonce i mobilní data. A výrobci chytrých televizorů chtějí tohoto faktu využít. Pokouší se postupnými kroky přejít do role placených poskytovatelů televizních služeb
Dálkový ovladač chytré televize. Ilustrační foto, autor Eric McLean, fotobanka Unsplash.com
Koupíte si televizor i s „předinstalovanými“ TV programy?
Když si ve vybraných zemích koupíte televizor od LG, dostanete k němu desítky televizních programů přes internet zdarma. Nemusíte se zatěžovat ani připojením antény nebo set-top-boxu. Cílem je, že jen zapnete televizor, a hned můžete sledovat a nabízený obsah. Bezplatné programy vás mají navnadit a povzbudit, abyste postupně přešli k placenému obsahu. Samozřejmě v režii partnerů a výrobce daného televizoru.
Pokud se vám podobný vývoj na trhu digitálních služeb zdá už přece jen trochu přes čáru, nejste sami. Ještě před šesti až sedmi lety fungovalo i na audiovizuálním trhu poměrně jednoznačné rozdělení subjektů. Výrobce televizoru dodal produkt s chytrým operačním systémem, kam si jednotlivé televizní společnosti mohly umístit své aplikace. Primárně však televizní sledování probíhalo přes externí set-top-boxy nebo přes interní tunery daného televizoru.
Výrobce tedy dodal zařízení a technologii, televizní společnosti dodaly obsah, a různé placené televizní platformy dodaly uživatelům poměrně výhodné balíčky programů podle toho, co si divák sám vybral. A pokud si divák nic nevybral, mohl sledovat televizi zadarmo, bez nutnosti být neustále konfrontován s placeným obsahem.
Časem začaly do tohoto rozdělení trhu pronikat nadnárodní streamingové platformy. Ohromný potenciál globálního streamingového trhu si následně uvědomili největší výrobci televizorů. Výsledkem je stav, kde divák má na výběr ohromné množství možností, ovšem nemůže si být jist, zda dostane i obsah, který od těchto platforem očekává.
Divák je pánem svého obsahu jen tehdy, pokud si sám umí najít a vybrat to, co skutečně chce sledovat. Většina lidí však tuto schopnost ztrácí, neboť zorientovat se v desítkách různých služeb je poměrně obtížné.
Online streaming, VOD a OTT aplikace. Ilustrační foto Pixabay.com
Divák stále ještě rozhoduje. Řada lidí však neumí najít obsah, který hledá
Každá streamingová platforma totiž nabízí v jiné zemi jiný obsah. To, co na Netflixu nebo Disney+ uvidí Američan, se nemusí dostat do Česka. To samé platí o bezplatných platformách, které v několika zemích nabízejí vyšší desítky zajímavých kanálů, a na menších trzích nenabízí takřka nic.
Divák samozřejmě nemusí upřednostnit preferované služby „svého televizoru“, ale může si televizní obsah vybírat stále ještě podle sebe. Lokálních hráčů nabízejících zajímavé televizní programy přes internet je na trhu mnoho. Jen ne každý divák se natolik dobře orientuje v nabídce služeb, aby si uvědomil, jaký obsah kde najde, a za kolik.
I v tomto případě si pomůžu konkrétním příkladem. Lépe zorientovaní diváci vědí, že například domácí hokejovou nebo fotbalovou ligu dlouhodobě najdou u O2 a Oneplay. Další atraktivní zahraniční soutěže mohou hledat i u Skylinku, Telly, T-Mobile nebo Vodafone.
Jenomže, co když hledáte například konkrétní zápasy určité fotbalové soutěže, typicky například evropských soutěží UEFA? Právo prvního výběru má Nova, druhý výběr je na programech AMC a pod. Nebo hledáte sérii určitého seriálu ve streamingu? Tam už není příslušnost k jedné službě nebo operátorovi tak jednoznačná, a musíte se umět orientovat v nabídce několika různých operátorů.
Divák je tedy pánem jen tehdy, pokud si sám umí najít a vybrat to, co skutečně chce sledovat. Většina lidí však tuto schopnost ztrácí, neboť zorientovat se v desítkách různých služeb je poměrně obtížné.
I výrobci chytrých televizorů si uvědomují tento fakt. Jedna z teorií je, že neustálé hledání preferovaného obsahu diváka postupně vyčerpá a omrzí natolik, že upřednostní obsah, který mu nabídne právě výrobce chytrého televizoru skrz svůj systém.
Co všechno o vás ví vaše televize?
V důsledku toho může trh za několik let dospět do stavu, že to, co se nejvíc sleduje, budou určovat výrobci televizorů v partnerství s největšími globálními hráči. A to by ve výsledku znamenalo, že se ze samotného televizoru stane předplacená služba, která bude fungovat pouze tehdy, když budete mít aktivní předplatné přímo u vašeho výrobce.
Bude zajímavé sledovat, zda se sledování televize skutečně vyvine tímto směrem…
Na závěr vám nabízíme archivní díl podcastu O médiích, kde mluvíme o roli chytrých televizorů ve společnosti. Tento díl se stal nejsledovanější diskuzí na kanále No Signal Found.
Obsah kanálu No Signal Found a pravidelný podcast O médiích společně připravují dokumentarista Jakub Bouček a šéfredaktor portálu TVKOMPAS.cz Juraj Koiš.
Hovory O médiích můžete bezplatně poslouchat i přes službu Spotify, a rovněž na Stream.cz.
