Britský regulátor Ofcom otevřel diskuzi o posílení médií veřejné služby

Ofcom na základě zpětné vazby od diváků a odborníků konstatuje, že je potřeba se zaměřit na dvě klíčové oblasti. Především je potřeba i nadále zkoumat důležitost médií veřejné služby pro britské diváky, a rovněž je nutné zrevidovat systém veřejné podpory, aby byl udržitelný do budoucna.

Poměrně zajímavý paradox se odehrává ve Velké Británii. Na jedné straně je vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem, která usilovala o zrušení povinnost platit koncesionářské poplatky pro média veřejné služby. Na druhé straně stojí mediální regulátor Ofcom, jenž usiluje o posílení role veřejnoprávních médií. Nyní tento regulátor inicioval veřejnou diskuzi, kde zkoumá názory diváků a odborníků na další význam těchto médií. Získal přes sto odpovědí od diváků různých věkových skupin, dále od zástupců tradičních televizí, streamingových služeb, a rovněž od akademiků a analytiků.

Co může z podobné směsice názorů vzejít? Není překvapivé, že prakticky všichni se shodují na důležitosti poslání veřejných médií i v nynější digitální době. Jejich význam byl vidět i v období covidové pandemie a lockdownů, kdy tato média byla klíčovým zdrojem informací pro mnoho diváků. Přínos veřejných médií se projevil nejen v informační oblasti, ale rovněž v oblasti zábavy. Řada televizí v různých zemích nabídla divákům archivní obsah, který se do té doby ve vysílání tak moc neobjevoval. Přispěl k tomu i volný čas a nutnost „sedět doma“ a nemoct vycházet ven z domácnosti v průběhu pandemie.

Ofcom na základě zpětné vazby od diváků a odborníků konstatuje, že je potřeba se zaměřit na dvě klíčové oblasti. Především je potřeba i nadále zkoumat důležitost médií veřejné služby pro britské diváky, a rovněž je nutné zrevidovat systém veřejné podpory, aby byl udržitelný do budoucna.

Dále k tématu:

• BBC navrhuje zachovat povinné koncesionářské poplatky, ale změnit způsob jejich výběru
• BBC stouply příjmy z licenčních poplatků navzdory nižšímu počtu koncesionářů
• Koncesionářský poplatek by měl být dobrovolný, říká nejlépe placená tvář BBC

Koncesionářské poplatky nejsou jediným nebo jedinečným způsobem financování veřejných médií. Přibližně polovina zemí Evropské unie nepožaduje po soukromých osobách placení koncesionářských nebo licenčních poplatků.

Úvaha o modelu financování veřejnoprávních médií

Koncesionářské poplatky jsou nyní ve Velké Británii povinné. Vláda Borise Johnsona měla záměr zavést jejich placení na dobrovolné bázi, nebo alespoň dekriminalizovat jejich neplacení. To se prozatím nepovedlo, lobbistická síla veřejných médií je totiž obrovská. Nicméně debata o další podobě přímé veřejné podpory může být prospěšná.

Podobné iniciativy se přitom čas od času vedou i v jiných zemích. Koncesionářské poplatky totiž nejsou jediným nebo jedinečným způsobem financování veřejných médií. Primářně sice jde o zažitý a poměrně efektivní způsob financování, ovšem ani tento způsob nezaručuje nezávislost veřejných médií na politické moci. Financování prostřednictvím veřejných poplatků rovněž není zárukou toho, že se veřejnoprávní médium při informování diváků bude chovat nestranně a objektivně.

Přibližně polovina zemí Evropské unie už nepožaduje po soukromých osobách placení koncesionářských nebo licenčních poplatků. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Kypr, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.

Ke zrušení povinnosti platit koncesionářské poplatky se už několikrát chystalo Švýcarsko, tamní obyvatelé však podpořili zachování poplatků v zatím posledním referendu v roce 2018. Dva pokusy ke zrušení poplatků učinilo v předchozích 11 letech i Slovensko. Poprvé k tomu mělo dojít prostřednictvím referenda v roce 2010, kterého se však nezúčastnil potřebný počet voličů. Slovenská vláda následně přece jen rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků a veřejnou instituci RTVS chtěla financovat přímo ze státního rozpočtu. Následující vláda však rozhodla o zachování koncesionářských poplatků, ale rovněž o částečném financování formou systému státních dotací. K reálnému zrušení nebo alespoň pozastavení koncesionářských poplatků tak nikdy nedošlo.

V České republice se debata o možném zrušení koncesionářských poplatků nikdy reálně nevedla. Čas od času se naopak mluví o jejich zvýšení, především díky aktivitě vedení této instituce. Můžeme polemizovat o tom, zda je poplatek 135 Kč měsíčně pro Českou televizi, resp. 45 Kč pro Český rozhlas dostatečný nebo nikoliv. Případné zvýšení tohoto poplatku však může způsobit, že se část občanů rozhodne placení vyhnout. Je tedy potřeba najít dostatečnou rovnováhu mezi výši poplatku a ochotou platit, tak aby se koncesionářům nevyplatilo této povinnosti vyhýbat.

Koncesionářské poplatky jsou nyní ve Velké Británii povinné. Vláda Borise Johnsona měla záměr zavést jejich placení na dobrovolné bázi, nebo alespoň dekriminalizovat jejich neplacení. To se prozatím nepovedlo, lobbistická síla veřejných médií je totiž obrovská.

---