Pohled na Porto. Ilustrační foto Pixabay.com
Budoucnost terestrického příjmu v Portugalsku by nás za normálních okolnosti nemusela příliš zajímat. Vývoj na tomto trhu však může poměrně dost napovědět o tom, jak se bude odvíjet televizní příjem i v jiných zemích včetně České republiky. V otázce televizních platforem mají totiž Portugalsko a ČR mnoho společného. Sedí přibližný počet obyvatel a srovnatelný je i podíl lidí využívajících anténní příjem.
Způsob, jakým diváci v Portugalsku přijímají televizní programy, by se v následujících letech mohl výrazně změnit. Zástupci národního regulátora Anacom v rámci pracovní skupiny k budoucnosti terestrické televizní platformy DTT dávají do pozornosti možnost, aby byl anténní příjem v odlehlých oblastech nahrazen satelitem případně jinými druhy příjmu. Tamní regulátor musí totiž řešit poměrně nejistou budoucnost terestrické platformy po roce 2023, kdy vyprší platnost povolení současnému klíčovému provozovateli terestrických multiplexů, skupině Altice Portugal.
Pochopitelně, v této fázi se zatím nejedná o konkrétní plán, vše se diskutuje pouze v rovině návrhu. Ovšem, pokud by se Portugalsko skutečně odklonilo od terestrické televize směrem k jiným způsobům TV příjmu, mohlo by inspirovat i další země k podobnému kroku.
Portugalský regulátor navrhuje, aby se v kabelové platformě povinně vysílaly základní programy zdarma, díky čemuž by se diváci dostali k bezplatnému televiznímu obsahu ve stejném rozsahu jako doposud. A pokud by měli zájem, mohli by si připlatit za některé placené programy. Vzhledem k omezenému dosahu kabelové televize je však pravděpodobné, že by se tento návrh mohl rozšířit i na další přijímové platformy, především na satelit a internetovou televizi.
Pokud by nápad zástupců regulátora Anacom prošel, šlo by o poměrně revoluční změnu. Terestrická televize by sice zůstala přechodně zachována, a diváci by měli dostatek času přejít k jiným platformám. Televizní příjem by se však primárně odehrával přes jiné platformy, a běžná anténa by se stala nadbytečnou. K podobnému kroku ještě před dvěma lety přistoupilo například Švýcarsko, které úplně opustilo anténní příjem a funguje jen přes satelit, kabel a IPTV.
Přitom satelit zdaleka není jedinou alternativou ani v případě Portugalska. Mnohem zajímavější možností pro diváky, kteří doposud využívali běžnou anténu, je totiž internetová televize, tedy IPTV nebo OTT služby. Právě jejich prostřednictvím by mohli diváci přijímat všechny programy zdarma, které měli doposud k dispozici přes anténu.
Zajímavost: Problémy s příjmem DVB-T2 přiznávají odborníci i operátoři. V Pardubicích hledali řešení
Výhody a nevýhody navrhovaného řešení
1) Výrazné úspory na straně televizí
Hlavní výhodou odklonu od terestrického příjmu by byl fakt, že by došlo k upuštění od velmi drahé, a tím i dlouhodobě velmi nerentabilní příjmové platformy. Terestrická televize totiž vyžaduje poměrně velké množství vysílačů, aby pokryla celou zemi. S tím souvisí nejen nákladné prvotní investice, ale i poměrně drahý provoz, správa a údržba vysílačů. Pokud potřebujete pokrýt větší území, terestrická platforma pro vás znamená velmi drahý způsob vysílání. Většina televizí, které vysílají přes anténu, tak činí pouze z důvodu, že existuje velká skupina diváků se silným návykem na tuto platformu.
Pro srovnání – pokud chce některá televize vysílat terestricky, musí vynaložit v přepočtu vyšší desítky milionů korun ročně za každý vysílaný program. V případě větší komerční skupiny tak jde o stovky milionů korun, případně desítky milionů euro. Pokud by se stejné programy šířily jen prostřednictvím satelitu, vyšlo by to odhadem o 60-80 procent levněji. A to už je poměrně motivační úspora, zvláště pro komerční subjekty.
V některých platformách dokonce komerční televize vysílají úplně zdarma, nebo inkasují poplatky za každou domácnost, která sleduje placenou televizi.
2) Základní programy nadále zdarma, placená televize dostupná všem
Druhou výhodou by byla jednodušší dostupnost placených TV programů pro diváky. Placená televize totiž z kapacitních i ekonomických důvodů nevyužívá terestrický příjem, ale dopravuje své služby k divákům přes satelit, kabel nebo internet.
Divák by tak měl na výběr, zda se spokojí jenom s volně dostupnými programy zdarma, nebo zda si zaplatí krátkodobě nebo dlouhodobě předplatné dalších stanic s atraktivním obsahem. Operátoři placené televize by zároveň mohli využívat některé volně dostupné programové pozice k promo obsahu, a tím by mohli jednoduše lákat náročnější diváky k placené televizi.
3) Lepší dostupnost TV příjmu i v místech, které nejsou pro terestriku ekonomicky rentabilní
A třetí zásadní výhodou odklonu od terestriky může být fakt, že díky jiným platformám – především satelitu a internetu – by se podařilo dokrýt i místa, kde není terestrický signál dostatečně spolehlivý, a nevyplatí se dokrývat z ekonomických důvodů. Právě s tímto problémem se potýkají DTT operátoři nejen v Portugalsku, ale i v dalších zemích. Když budujete celoplošnou televizní síť, je pro vás optimální pokrýt 90-95 procent obyvatelstva. Dokrytí zbylých 5-10 procent však může být příliš drahé.
Pokud by se ve všech oblastech místo toho využil satelitní příjem nebo IPTV/OTT, znamenalo by to výrazné snížení nákladů pro televizní společnosti. Televizní příjem by tak vyšel podstatně levněji. Ani pro diváka by změna způsobu příjmu nemusela znamenat zvýšené náklady oproti současnosti.
Názor: Problematický příjem DVB-T2 už není tabu. Škoda, že se o tom nemluvilo dřív
4) Črtá se jedna zásadní nevyhoda, která se týkala i českých diváků
Pokud se podíváme na možné nevýhody navrhovaného řešení, v podstatě jich není mnoho. Poměrně zásadní nevýhodu by však představovala nutnost diváků vyměnit své antény a přijímací zařízení. V podstatě by se jednalo o podobně komplikovaný proces, jakým byl přechod z analogového vysílání k DVB-T nebo přechod na DVB-T2.
S tímto nelehkým procesem mají čerstvou zkušenost i čeští diváci, když byli z rozhodnutí úřadů přinuceni vyměnit své původní set-top-boxy nebo televizní přijímače za nové. Něco podobného by se tedy týkalo i Portugalců, kteří doposud mohli setrvat u původního DVB-T příjmu, a nemuseli měnit přijímače.
Diváci, kteří momentálně nevlastní chytrou televizi s podporou DVB-S2 nebo IPTV, by si museli zakoupit satelitní set-top-box. Dalším předpokladem by byla nutná úprava společných televizních antén nebo instalace individuálního satelitního příjmu na domech.
Ovšem, je potřeba poznamenat, že úprava společných antén je nutná při každé výrazně změně příjmu, a byla nutná i v případech, kdy se měnily jen vysílací frekvence, a nikoliv celá platforma. Tudíž se nejedná o tak zásadní komplikaci.
Související článek: Po uvolnění pásma 700 se bude zřejmě uvolňovat i pásmo 600 MHz
Portugalsko zachovalo DVB-T, platformu DVB-T2 zatím nepotřebuje
Portugalsko má oproti České republice poměrně zásadní výhodu. Své diváky totiž nenutilo k přechodu na DVB-T2, a regulátor má díky tomu více času, aby lépe promyslel perspektivu televizního příjmu v zemi. Země totiž dokázala uvolnit pásmo 700 MHz i při zachování platformy DVB-T, díky čemuž diváci nemuseli měnit své antény.
Pokud se tedy portugalský regulátor jednou rozhodne pro změnu primární televizní platformy, bude to až v době, kdy většina domácností přirozeně obmění své televizní přijímače, bez tlaku zvenčí. Navíc, přechod na satelitní příjem nebo kabelovou televizi nemusí znamenat nutnost výměny televizorů v domácnosti, stačí jen přikoupit set-top-box.
Mnohem náročnější bude vymyslet, jakým způsobem upravit společné televizní antény tak, aby podporovaly i satelitní příjem. V rámci debaty o možném opuštění terestriky se totiž mluví o tom, že je potřeba zredukovat „anténní džungle“ na fasádách domů. Tamní zástupci si tedy uvědomují, že i příliš mnoho individuálních TV antén se může jevit jako problém. Proto je nutné přistoupit k satelitnímu příjmu jen za cenu toho, že satelit se stane součástí společné antény na střeše každého dotčeného bytového domu.
Jak bude nakonec reálně vypadat televizní příjem v této zemi po roce 2023, to zatím nelze s jistotou předpovědět. Je velmi pravděpodobné, že regulátor Anacom ještě terestrickou televizi schválí i pro další roky. Do roku 2023 by však mohla být vyjasněna alespoň rámcová budoucnost terestriky.
Mimochodem, podobná veřejná debata by se časem měla vést v každé evropské zemi. V roce 2023 se totiž bude rozhodovat o možném uvolnění dalších frekvencí, které dnes využívá terestrika. A každá země si bude muset rozmyslet, jak moc robustní terestrickou televizní síť potřebuje k tomu, aby její diváci mohli plnohodnotně sledovat televizní obsah.
Veřejná debata ohledně budoucnosti terestrické televize bude nutná i v dalších evropských zemích. V roce 2023 se totiž bude rozhodovat o možném uvolnění dalších frekvencí, které dnes využívá platforma DVB-T a DVB-T2.
Řešení digitálního vysílání na běžnou anténu v Evropě
- Česká republika: Plošný přechod na DVB-T2/HEVC
- Švédsko: Zachovalo DVB-T, jednu síť překlopilo do DVB-T2
- Itálie: Částečně zachovala DVB-T, přešla i na DVB-T2
- Maďarsko: zachovalo DVB-T, placená televize v DVB-T2
- Slovensko: Zachovalo DVB-T, placená televize v DVB-T2
- Portugalsko: Zachovalo DVB-T, diskutuje o možné náhradě terestrické platformy
- Švýcarsko: vypnulo anténní televizi
Jednotlivé evropské země přistupují k televiznímu příjmu přes anténu různě. Evropská unie požadovala po státech uvolnění frekvencí v pásmu 700 MHz, nepožadovala však plošný přechod na DVB-T2 navzdory nepřesným informacím v některých médiích. Jednotlivé země si mohly libovolně stanovit, zda chtějí zachovat technologii vysílání DVB-T, plošně přejít na DVB-T2, nebo vypnout anténní televizi, tak jako k tomu přistoupilo například Švýcarsko.
* Zobrazit všechny články na téma Uvolňování pásma 700 MHz v Evropě.