Bezplatné prodloužení kmitočtů není veřejnou podporou, rozhodla Evropská komise. Podívejte se na důvody

Platnost kmitočtových přídělů operátorům celoplošných multiplexů by postupně vypršela v následujících měsících a letech, pokud by nedošlo k jejich prodloužení do roku 2030. Evropská komise posuzovala toto prodloužení v kontextu možné nedovolené státní podpory některým soukromým subjektům působícím na televizním trhu.

 

Evropská komise zveřejnila plné znění svého rozhodnutí v procesu uvolňování pásma 700 MHz v České republice. Specifikem tohoto procesu v ČR bylo totiž opatření, které umožnilo bezplatné prodloužení kmitočtových přídělů operátorům terestrických multiplexů, a to až do roku 2030. Tímto rozhodnutím si chtěl stát zajistit jejich kooperaci při odevzdání těch kmitočtů, které patří do pásma 700 MHz. Platnost kmitočtových přídělů operátorům celoplošných multiplexů by postupně vypršela v následujících měsících a letech, pokud by nedošlo k jejich prodloužení do roku 2030.

Příděly největšího terestrického operátora Českých Radiokomunikací měly podle dokumentu EK původně platnost do 11. května 2021, u konkurenční společnosti Digital Broadcasting by příděly vypršely 4. března 2022. Česká televize a společnost CDG měly platnost svých přídělů do konce května 2023, resp. do 10. ledna 2024.

Rozhodnutí o bezplatném prodloužení kmitočtových přídělů posuzovala Evropská komise v kontextu možné nedovolené státní podpory některým soukromým subjektům působícím na televizním trhu. Na nedovolenou podporu pro komerční držitele přídělů – tedy nikoliv pro Českou televizi – si stěžovala Česká asociace satelitních operátorů – ČASO.

Komise po 18měsíčním zkoumání nakonec rozhodla o tom, že prodloužení kmitočtových přídělů není veřejnou podporou. Zajímavé je především konkrétní zdůvodnění tohoto rozhodnutí, které komise ve středu zveřejnila.

Poznámka autora článku: V následujících řádcích se pokusím o co nejjednodušší shrnutí smyslu jednotlivých bodů z rozhodnutí Evropské komise. Toto shrnutí je mou subjektivní interpretací jednotlivých bodů. Plné znění rozhodnutí Evropské komise si můžete přečíst ve formátu PDF.

Dokument ke stažení: SA.55805 (2020/FC) – Prodloužení platnosti kmitočtových licencí provozovatelů sítí DTT – Česko

EK: Kmitočty mají významnou veřejnou a tržní hodnotu. Státy mohou za jejich přidělení vybírat poplatky. Mohou, ale nemusí…

Zjednodušeně řečeno, prodloužení kmitočtů vybraným subjektům nemůže být bráno jako veřejná podpora, jelikož tyto kmitočty byly poskytnuty dotčeným subjektům zdarma. Komise se tedy neztotožnila s přirovnáním k mobilnímu trhu, kde mobilní operátoři za udělení práva kmitočty používat platí. Tyto podniky jsou podle komise v jiné situaci než terestrické televizní společnosti, které získaly své kmitočtové příděly bezplatně.

Jinými slovy – vzhledem k tomu, že Česká televize, České Radiokomunikace, Czech Digital Group a Digital Broadcasting původně získaly své kmitočtové příděly bezplatně, nelze na jejich bezplatné prodloužení pohlížet jako na nedovolenou státní podporu.

Evropská komise přitom v odstavci 17 svého rozhodnutí zdůrazňuje, že „Rádiové kmitočty se považují za nedostatkový veřejný zdroj, u něhož bylo uznáno, že má zároveň významnou veřejnou a tržní hodnotu. Ve veřejném zájmu musí být spektrum spravováno z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska co nejefektivněji a nejúčinněji.“

V dalším odstavci 26 však EK uznává, že Česká republika není povinna tyto kmitočty přidělovat za úplatu. Článek 13 autorizační směrnice ve spojení s 32. bodem odůvodnění této směrnice stanoví, že členské státy „mohou (…) ukládat poplatky za práva na užívání rádiových frekvencí (…)“. Přidělování frekvenčního spektra je tedy specifickým regulačním úkolem. Podle Komise může jít o postup založený na poplatku, či na bezplatnosti.

„V tomto ohledu nemusí členské státy při přidělování licencí jednat jako soukromý hospodářský subjekt, který maximalizuje zisk, a mohou sledovat různé legitimní politické cíle,“ píše Evropská komise v bodě 26 svého rozhodnutí.

Přidělování frekvenčního spektra je specifickým regulačním úkolem. Stát podle Evropské komise může, ale nutně nemusí vybírat poplatky za udělení práva dané kmitočty využívat.

Pokud stát nevybírá za přidělování kmitočtů poplatky, nemůže se vzdát ani potenciálních příjmů

Další argumenty k původně bezplatnému přidělování kmitočtů pro digitální terestrické vysílání – DTT nabízí komise v bodech 27 a 28.

„České orgány se od samého začátku rozhodly ze zásady udělovat práva k využívání rádiových kmitočtů pro DTT bezplatně, k čemuž byly oprávněny v souladu s regulačním rámcem. Z práv k využívání rádiových kmitočtů pro DTT do státního rozpočtu neplynou, nemohou plynout ani nikdy neplynuly žádné příjmy.“

„V důsledku toho nemá bezplatné prodloužení platnosti (…) žádný dopad na český státní rozpočet, neboť tato práva nejsou a nikdy nebyla udělována za úplatu. Nelze proto dospět k závěru, že se stát vzdal jakýchkoli potenciálních příjmů, protože na základě řádné a trvalé praxe nevybíral za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů pro DTT žádné poplatky,“ zní jeden z klíčových argumentů v bodě 28.

V dalších dvou bodech 31 a 32 Komise uvádí, že neposuzovala, zda je přijaté opatření diskriminační nebo nikoliv, jelikož z využívání kmitočtových přídělů pro DTT neplynou žádné poplatky pro státní rozpočet.

„Vzhledem k neexistenci zátěže, která by vznikla v důsledku této výhody pro státní rozpočet, není tento aspekt dostatečný k prokázání existence státní podpory. (…) Pokud není výhoda poskytnuta na úkor finančních prostředků státu, nepředstavuje podporu.“

Právě tato podmínka vedla podle komise postačuje ke konstatování, že opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu, tak jak jej definuje Smlouva o fungování Evropské unie.

Komise se neztotožnila s přirovnáním k mobilnímu trhu, kde mobilní operátoři za udělení práva kmitočty používat platí. Tyto podniky jsou podle komise v jiné situaci než terestrické televizní společnosti, které získaly své kmitočtové příděly bezplatně.

---