Glosa: Západní diváci při výběru TV služby řeší, zda je dostatečně „zelená“
V teorii to všechno zní krásně, praxe je ovšem přece jen jiná. Už v minulém roce se objevily analýzy týkající se energetické spotřeby největších technologických společností. Představa, že průměrný divák bude skutečně volit TV platformu podle jejího přínosu k životnímu prostředí je – mírně řečeno – naivní.
Zelená energie. Ilustrační foto Pixabay.com
Analýza zjistila, že pro 66 procent klientů pay TV operátorů ve věku do 24 let je příklon k zelené politice klíčovým faktorem. Zelené iniciativy firem jsou důležité pro 64 procent dámských diváků ve stejné věkové kategorii. Pokud si však odmyslíme mladší generaci, u všech věkových kategorii je zelená politika důležitá pro 56 procent potenciálních klientů. I tak jde o poměrně vysoké číslo.
V teorii to všechno zní krásně, praxe je ovšem přece jen jiná. Už v minulém roce se objevily analýzy týkající se energetické spotřeby největších technologických společností. Například srovnávací portál Uswitch.com na základě ceny energií v různých zemích vypočítal, že uživatelé Netflixu utratí za elektrickou energii celosvětově přes 2 miliardy EUR jen za to, že sledují Netflix po dobu dvou hodin denně. To je totiž průměrně strávený čas na každé aktivní konto na Netflixu.
Když se na to podíváte optikou zeleného aktivisty, Netflix by měl být okamžitě zakázán. Společně s ním i YouTube, Amazon Prime, Disney+ a řada dalších OTT platforem, které postupně vznikají. Umíte si představit to množství energie potřebné k tomu, aby se kýžený seriál nebo film dostal k vám domů na obrazovku? Pokud lidem skutečně jde o dobro planety, měli by tyto služby jednoduše přestat využívat.
Pokud bychom chtěli být skutečně „zelení“, museli bychom se vrátit zpět k lineárním TV službám, které dodávají obsah všem sledujícím divákům bez ohledu na jejich počet. Nejekologičtější je z tohoto pohledu lineární satelitní televize, která může obsloužit neomezený počet diváků na dvou kontinentech zároveň.
Ovšem to se nestane. Něco takového jako je ekologický telekomunikační operátor je prozatím utopie. Každá společnost nabízející například internetovou televizi nebo videotéku musí zajistit, aby se její obsah dostal ke všem přihlášeným uživatelům v dostatečně kvalitní podobě. Je potřeba myslet na to, že každý uživatel může sledovat jiný typ obsahu na vyžádání. Čím více uživatelů se připojí, tím víc energie musí operátor spotřebovat, aby všechny diváky obsloužil.
Pokud bychom chtěli být skutečně „zelení“, museli bychom se vrátit zpět k lineárním TV službám, které dodávají obsah všem sledujícím divákům bez ohledu na jejich počet. Nejekologičtější je z tohoto pohledu lineární satelitní televize, která může obsloužit neomezený počet diváků na dvou kontinentech zároveň.
Terestrická televize může obsloužit diváky jen v dosahu konkrétního vysílače. Větší pokrytí znamená víc vysílačů, a tím i víc vynaložené energie. Kabelová televize je z tohoto pohledu šetrnější k životnímu prostředí, ovšem vyžaduje obrovské vstupní investice a z dnešního pohledu už není investičně natolik perspektivní jako jiné platformy.
Akademické debaty o přínosech jednotlivých TV platforem z hlediska životního prostředí budou určitě pokračovat, zejména v aktivistických kruzích. Ovšem tam zřejmě i skončí. Technologický pokrok nelze zastavit. Představa, že průměrný divák bude skutečně volit TV platformu podle jejího přínosu k životnímu prostředí je – mírně řečeno – naivní.
Když se na to podíváte optikou zeleného aktivisty, Netflix by měl být okamžitě zakázán. Společně s ním i YouTube, Amazon Prime, Disney+ a řada dalších OTT platforem, které postupně vznikají. Umíte si představit to množství energie potřebné k tomu, aby se kýžený seriál nebo film dostal k vám domů na obrazovku?
Související článek: Kolik peněz utratíte za elektřinu při sledování Netflixu?
