Souboj dvou světů: Je tradiční televize stále silná nebo ji válcují streamingové služby?

Data ze studie Deloitte Media Consumer Survey odhalují, že až 81 procent televizních diváků sleduje lineární vysílání ve většině svého času před televizní obrazovkou. Tento podíl se v posledních třech letech zásadně nezměnil, což naznačuje, že tradiční televizní sledování zůstane i v následujících letech dominantní.

Tradiční sledování televize je stále v kurzu. Vyplývá to z pravidelné analýzy Deloitte Media Consumer Survey, která zkoumá podíl jednotlivých vysílacích platforem na nejvýznamnějších trzích. Data z Německa odhalují, že až 81 procent televizních diváků sleduje lineární vysílání ve většině svého času před televizní obrazovkou. Tento podíl se v posledních třech letech zásadně nezměnil, což naznačuje, že tradiční televizní sledování zůstane i v následujících letech dominantní. Podobné odhady jsou do velké míry důvěryhodné, jelikož je potvrzují další studie a průzkumy jiných relevantních agentur.

I agentura Nielsen v sousedním Polsku vidí podíl televizních platforem velmi podobně. U drtivé většiny diváků převládá tradiční sledování. Vede především satelit a kabelová televize, streaming je v menšině. Tento výzkum přitom srovnává jednotlivé platformy podle přesně odsledovaného času. A většina času jednoznačně připadá na lineární služby navzdory tomu, že streamingové platformy rok od roku rostou.

Co to znamená, a jak se to projevuje v informacích, které se na trhu objevují?

Návyky diváků se dlouhodobě nemění. Jediné, co se skutečně mění, je pohled na data. Pokud působíte ve světě tradičních televizních společností, terestrických operátorů nebo mediálních agentur, můžete si najít data, která potvrzují, že lineární televize je stále klíčová a její pozice bude velmi silná i v nejbližších 10 letech.

Pokud ovšem působíte v oblasti placeného SVOD streamingu, i z této pozice můžete novináře zásobovat údaji o tom, že tradiční televize výrazně ustupuje a streaming ji válcuje. Určitě najdete data, která to – alespoň momentálně – potvrzují, byť realita bude mírné odlišná.

Proč jsou informace z obou stran protichůdné?

Souboj tradiční televize a streamingu na vyžádání je soubojem dvou světů, které chtějí udržet nebo získat většinovou pozornost diváka. Pokud se na to podíváme realisticky, je zjevné, že tradiční televize má rozhodující skupiny diváků stále v hrsti. Lze to vysledovat nejen z investic, které tradiční televizní společnosti vkládají do původní tvorby, ale i z peněz, které si z reklamního trhu vyberou největší televizní skupiny.

Nejvýznamnější televizní společnosti se o svou pozici rozhodně bát nemusí, streamingové služby je neohrožují. Právě naopak, tradiční televizní skupiny našly výborný způsob, jak si k reklamním příjmům „přivydělat“ ještě poplatky od diváků skrz placený streaming.

Naproti tomu, většina globálních streamingových hráčů je v ohromných ztrátách. Obří investice do původního obsahu se nemají šanci vrátit. Streamingový divák vyžaduje neustálý přísun drahého nového obsahu, abyste jej udrželi. Streamingové platformy lze platit a sledovat bez vázanosti. Jakmile divák nedostane nový obsah, který očekává, ztrácíte jej.

Naproti tomu, tradiční televizní společnosti mají své publikum jisté, mimo jiné proto, že většina lidí si tak nějak ze zvyku každý večer zapne televizi, a přepne na určitý kanál. A návyky těchto diváků se budou měnit jen velmi pomalu.

Nejvýznamnější televizní společnosti se o svou pozici rozhodně bát nemusí, streamingové služby je neohrožují. Právě naopak, tradiční televizní skupiny našly výborný způsob, jak si k reklamním příjmům „přivydělat“ ještě poplatky od diváků skrz placený streaming.

---