Glosa: Personalizovaná reklama a obsah. Postaveno na víře, nikoliv na realitě
V průběhu celého léta jsem byl enormně frustrovaný při sledování videí na YouTube. Chápu vkládané reklamy, rozumím i možnostem personalizace, které jsem nezakázal. Ovšem to, co mi YouTube v posledních měsících vnutil, by se dalo označit jako cokoliv, jen ne personalizovaná reklama. Pokud klienti skutečně věří, že se jejich spoty k divákovi dostávají podle preferencí, měli by si někdy sami analyzovat zhlédnuté spoty v pozici diváka.
Telefon s nejznámější aplikací. Ilustrační foto: Pixabay.com, autor Irfan Ahmad
K videím přistupuji v přihlášeném stavu z účtu, který má více než 10letou historii. Využívám jej sice primárně v izolovaném prostředí, kde neprovádím žádné jiné aktivity, ovšem z historie mého sledování může služba jednoznačně dovodit mé osobní preference. Z tohoto pohledu bych očekával výrazně vyšší míru relevance reklam i souvisejícího obsahu. Služba o mně určitě ví, že jsem muž ve věku přes 40 let, a preferuji zahraničně-politická, technologická a sportovní videa.
Co určitě nesleduji, jsou ženská témata, dámský lifestyle nebo zvířata. Ano, z domovské IP adresy může podobný obsah sledovat někdo jiný, ovšem další lidé mají své vlastní profily striktně oddělené. YouTube tedy přesně ví, kdo se právě dívá…
A co tedy dostávám za „personalizované“ reklamy? V průběhu srpna a září to byly převážně reklamy na Always, Ambi Pur, Notino, Ariel, About You, Perwoll a další podobné věci. Tedy dámské vložky, prací prášky a související zboží, parfémy pro ženy… I pokud sledování reklamy vypnu okamžitě po jejím začátku návratem do hlavní nabídky, je pak rotace spotů ještě agresivnější, se stále menší možností je přeskočit. Neodmítám sledovat reklamu, jen nechápu, proč mi systém neustále vnucuje spoty, které jsou kontextově úplně mimo.
Přitom provozovatel služby se mě několikrát ptal, jak jsem spokojený se svou „reklamní zkušeností“ na YouTube. Opakovaně jsem uvedl, že jsem velmi nespokojen. Paradoxně, intenzita reklam na Always a Ariel poté ještě zesílila…
Celé to skončilo až někdy koncem září, kdy už jsem zřejmě reklamy na vložky zhlédl tolikrát, že by nebylo produktivní mi je dále zobrazovat. Místo toho vzrostla intenzita reklam na finanční produkty patřící PPF, tedy především reklamy na AirBank a Zonky. I těchto sdělení mám už dost, a vím, že i kdybych zítra měnil banku, tak Air Bank si nevyberu. Žádný z těch spotů mě vyloženě nepřesvědčil, a intenzita těchto spotů ve mně vyvolává spíš odpor než sympatii k zmíněným značkám…
Abych jen nekritizoval, připouštím, že situace se v posledních třech týdnech mírně zlepšila. Místo dámských hygienických potřeb už konečně vidím reklamu i na pánské produkty, například Gilette nebo Old Spice. Občas se objeví i reklama, kterou ani nemám potřebu přeskakovat, například na čokoládové produkty Lindt. Ovšem pak se začne objevovat v šílených rotacích Agáta Hanychová s reklamou na loterijní produkt Maxa, a je po náladě. Kdykoliv vidím cokoliv související s Hanychovou, vypínám televizi nebo zavírám prohlížeč…
Reklamy tedy ve skutečnosti personalizované nejsou, ačkoliv provozovatel tvrdí opak. Nebo zkrátka není dostatek zajímavých produktů a sdělení, které by nebyly odpuzující.
Mimochodem, toto není jen problém platformy YouTube. Personalizace reklam je vysoce problematická i u některých bezplatných streamingových platforem. Českých i zahraničních. To je však jiné téma.
Od YouTube by ale očekával alespoň velmi pokročilé navrhování vhodného obsahu. Jenomže i zde nastává problém.
Psali jsme: Lidé si začali víc hlídat své výdaje za streaming. Měsíční platby klesly až o třetinu
Problémem je i personalizovaný obsah
Služba mi neustále servíruje obsah, o který nemám zájem. Dlouhodobě sleduji obsah v angličtině a v němčině. Preferuji americké youtubery, a jen velmi sporadicky kliknu na český nebo slovenský kanál nebo jakékoliv video v češtině nebo slovenštině. Obvykle jednou za týden, a jen když to nějak souvisí se sportem.
Ovšem YouTube mi neustále vnucuje ve feedu různé rozhovory od předních českých youtuberů nebo různý jiný publicistický obsah, který mě nezajímá. Alespoň vidím, jak vznikají hvězdy na YouTube. Stačí produkovat jakýkoliv obsah v dostatečném množství. YouTube jej pak úspěšně vnutí i těm, kdo o něj vůbec nemají zájem.
Nejhorší je, že se mi v rámci feedu objevují i osobnosti, u nichž jsem opakovaně zaklikl, že je nechci vidět. U některých položek, které se objevují v průběhu vyhledávání, dokonce zmizela možnost podobný obsah odmítnout nebo zablokovat. Zkrátka, YouTube zřejmě ví lip, co já sám chci nebo nechci.
Výsledkem je, že neustále zmiňovanou personalizaci a algoritmické třídění obsahu začínám vnímat jako zlý vtip. Stále více mi chybí staré časy, kdy o všem nerozhodoval pouze „algoritmus“ nebo „umělá inteligence“, ale občas se k tomu připojil i zdravý rozum. Můj rozum mi říká, že je čas skončit s touto službou v jakémkoliv přihlášeném stavu, a sledovat videa primárně jinde.
Různých zajímavých alternativ stále přibývá, zvláště pokud máte zájem o cizojazyčný obsah. Pokud už musím jít vyloženě na YouTube, tak využívám ruční vyhledávání, kde sám najdu to, co skutečně hledám.
Místo algoritmu jsem začal využívat tužku a papír, kam si zapíšu preferované kanály, případně klíčová slova preferovaného souvisejícího obsahu. A pak si vše usnadním pomocí hlasového vyhledávání. Je to sice méně pohodlné, a možná se nedostanu zdaleka ke všemu, co by mě mohlo zajímat, ale funguje to zatím mnohem lépe než stále více problematický „algoritmus“.
Psali jsme: Konkurenční streamingové služby mohou společně nabízet kombinované předplatné, ale není to všelék
Další úvaha: Mají smysl bezplatné sportovní kanály, v jejichž vysílání dominují záznamy?
