Budoucnost anténního příjmu po roce 2031: Nejde jen o kmitočty, klíčový bude zájem diváků
Podoba anténního příjmu po roce 2031 bude dána zejména poptávkou diváků a televizí. Tato poptávka ovlivní budoucnost terestrických multiplexů ve výrazně větší míře než to, kolik bude k dispozici kmitočtů.
Domácnosti. Ilustrační foto: Pixabay.com
Účastníci panelu se shodli na tom, že televizní příjem na běžnou anténu bude možný i po roce 2031, jen zatím není jasné, v jakém rozsahu. S podobným stavem se počítá dlouhodobě, a má se za to, že budoucnost terestrické televize bude dána zejména poptávkou diváků a televizí. Tato poptávka ovlivní budoucnost terestrických multiplexů ve výrazně větší míře než to, kolik bude k dispozici kmitočtů.
Anténní příjem v ČR primárně nebo sekundárně stále ještě využívá přes 50 procent domácností. Očekává se však další růst placených platforem, zejména sledování televize přes internet, a využívání různých videoték a služeb na vyžádání. Až případný přesun diváků od antény k jiným platformám v následujících sedmi letech naznačí, v jakém rozsahu bude nutné zachování terestrické platformy.
Názory na další pokračování anténního příjmu po roce 2031 se různí podle toho, zda se ptáte zástupců televizí nebo mobilních operátorů. Zatímco televizní společnosti vnímají anténní platformu optikou relativně příznivého poměru ceny a zásahu, pro mobilní operátory jde o technologii, která jim zabírá část kmitočtů do budoucna využitelných pro mobilní služby. Proto je přirozené, že zástupci Novy s Primou budou mít jiný pohled na pokračování terestrické platformy než například členové Asociace provozovatelů mobilních sítí.
Projevilo se to i na konferenci DIGIMEDIA. Účastníci panelu se sice shodli na tom, že vysílání přes anténu má ekonomický smysl. Je však otázkou, zda to bude platit i za 7 let.
„Věříme, že v terestrice bude existovat příznivý byznys model i po roce 2031. Je to 7 let. V roce 2013 nemohlo být jasné, co bude po roce 2020, ale já věřím, že za 7 let bude byznys model v terestrice nadále fungovat. Jestli bude ten byznys model stávající nebo trošičku jiný, to je otázka. Pro nás je důležité dostat se k divákovi. Tam kde bude divák, tam budeme vysílat i my,“ uvedl technický ředitel TV Nova Josef Uher.
Petr Míl, projektový manažer pro distribuci FTV Prima potvrdil, že i tato televizní skupina počítá s terestrickým vysíláním v dalších letech.
Zástupce mobilních operátorů Jiří Grund však po roce 2031 vidí výrazně vyšší poptávku po mobilním internetu, což si zřejmě vyžádá i další kmitočty pro tento účel. Pan Grund upozornil na to, že ve výsledku rozhodne zájem diváka, a způsob, jakým bude většina lidí v dalších letech konzumovat audiovizuální obsah. Není tedy rozhodující, co chtějí televize nebo operátoři, rozhodující bude, zda značná část diváků bude i nadále využívat anténní příjem, nebo zda zvolí jiné způsoby sledování televize.
„Pokud se za deset let ukáže, že většina lidí, kteří se dneska dívají tři hodiny na televizi ve svých domácnostech, budou v 90 procentech času brát signál z jiného zdroje než je anténa na střeše, tak je evidentní, že v terestrice nepotřebujeme mít tak silný a široký kanál. Pravděpodobně budeme moci to pásmo využít i pro jinou technologii,“ uvedl zástupce provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
On sám už loni vystoupil na konferenci DIGIMEDIA s průzkumem, z něhož vyplývalo, že podle počtu celkových odsledovaných minut preferují diváci různé platformy na hlavním televizoru v domácnosti. Terestrika byla u velké části diváků v pozadí. Podobné výsledky jsou známy i z jiných zemí, kde se měří konkrétní sledovanost jednotlivých platforem podle času. Například v Polsku je terestrika co do počtu odsledovaných minut až třetí, za kabelovou televizí a satelitem. Většina domácností však i v Polsku využívá anténní příjem alespoň na jednom přijímači v dmácnosti.
Nakonec je klíčové i to, jak se na budoucnost terestrického vysílání dívají sami operátoři terestrických multiplexů, tedy společnosti České Radiokomunikace a Digital Broadcasting. Pro ně je totiž televizní vysílání na běžnou anténu klíčovým byznysem, jelikož přímo od televizí získávají za tento způsob šíření významné částky v stovkách milionů korun ročně.
Zástupci obou operátorů vidí budoucnost anténní platformy velmi optimisticky.
„My se momentálně zabýváme pozitivním vývojem naplněnosti našeho multiplexu 24, věříme že i v budoucnu ty trendy budou optimistické. Máme signály od provozovatelů soukromých televizí, že terestrika je stále významným distribučním kanálem,“ uvedl Radim Pařízek ml. ze společnosti Digital Broadcasting.
Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací prezentoval v průběhu konference podobně optimistický výhled, a doložil ho i výpisem televizních programů využívajících multiplexy Radiokomunikací.
„Multiplex 22 je momentálně naplněný, není v něm volná kapacita pro další televize. V multiplexu 23 nám od dubna 2023 přibylo pět nových stanic. Věříme, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se nám podaří získat nové zákazníky. A jejich programy umístíme na tři testovací pozice, které v multiplexu máme“ uvedl pan Procházka s tím, že kromě tří vyhrazených testovacích pozic je v multiplexu 23 prostor už jen pro jeden další program.
Pan Procházka se vyjádřil i k frekvencím, které má terestrická platforma garantované minimálně do roku 2031. O využívání pásma se bude znovu diskutovat až za zmíněných sedm let. Do té doby se na využití frekvencí nebude nic měnit. A i kdyby poté padlo rozhodnutí o uvolnění některých částí pásma, bude tam relativně dlouhá přechodná doba pro přizpůsobení se těmto novým rozhodnutím.
