DIGIMEDIA 2024: Diskutující se shodli na potřebě zvýšení koncesionářských poplatků. Otázkou je definice úkolů
Ve čtvrtek se uskutečnil 19. ročník tradiční odborné konference DIGIMEDIA 2024. I tentokrát zaujala především polemika o financování České televize a Českého rozhlasu, a různé představy zúčastněných ohledně definice úkolů veřejnoprávních médiích pro další roky.
Kromě samotného zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas se totiž řeší i znění memoranda, které specifikuje úkoly těchto médií, a mělo by se aktualizovat každých pět let. Konečné znění memoranda sice zatím ještě neexistuje, ovšem na jeho znění pracuje skupina, kde jsou zástupci veřejnoprávního i komerčního sektoru.Konference začala prezentací pana Michala Šaška, náměstka pro audiovizi na Ministerstvu kultury ČR. Ten shrnul definici plátce koncesionářského poplatku, jelikož v návrhu dochází k významnému rozšíření osob, které budou platit poplatek.
„Plátcem je každá domácnost s televizí a rádiem nebo chytrým zařízením. Stále platí, že se jedná o jednu domácnost,“ uvedl pan Šašek. Doposud každá domácnost platila za využívání televizního nebo rozhlasového přijímače. Novinkou však je zahrnutí chytrých zařízení, tedy mobilních telefonů nebo počítače s internetem, který je rovněž schopen přehrávat televizní nebo rozhlasové vysílání.
Pan Šašek dále upřesnil, že dochází k novému nastavení plateb pro právnické osoby, a rovněž k indexaci poplatků, které budou navázané na inflaci. Rovněž bude nadále platit výjimka z DPH pro veřejnoprávní média, která jim přiáší celkem 300-350 milionů korun ročně pro Českou televizi a přibližně 130 milionů pro Český rozhlas. Tato výjimka platí už několik let, a byla prodloužena o další tři roky.
Na konferenci přirozeně vystoupili i generální ředitelé obou veřejnoprávních médií, kteří shrnuli přínosy, jaké tato novela přinese pro jejich média. Ve výsledku lze říct, že podle šéfů obou médií by navýšení prostředků mělo být dostatečné pro zachování dosavadního rozsahu služeb obou médií.
Jan Souček, generální ředitel České televize upozornil, že chystané zvýšení poplatků reálně zasanuje velkou díru v rozpočtu. Je však potřeba dostat do rozpočtu nové priority.
„Novela zasanuje velkou díru v rozpočtu, která by vznikla už od ledna příštího roku. Otázkou je, jak bude televize s těmi rozpočtovými příjmy zacházet. Potřebujeme tam dostat nové priority, na to ten rozpočet nestačí, a musíme s tím zacházet jiným způsobem než jako byl alokován na jednotlivé činnosti doposud,“ řekl pan Souček.
Ředitel ČT upozornil, že veřejnoprávním médiím nevzrostly příjmy z koncesionářských poplatků v posledních 16 letech. Přitom průměrná mzda za tu dobu vzrostla o 90 procent, růst důchodů byl přes 100 procent, a příjmy státního rozpočtu vzrostly dokonce o 104 procent. V případě koncesionářských poplatků by mělo být navýšení příjmů veřejnoprávního média přibližně o 11 procent.
„Vysnil jsem si růst poplatků trochu víc výraznější, ale jsem rád za tento konsenzus,“ dodal pan Souček.
„Já jsem zastáncem duálního systému, a je v pořádku, že my financujeme 95% činností z koncesionářských poplatků. Náš rozpočet je 2,2 miliardy ročně, z toho zhruba 90 milionů je příjem z veškeré komerční činnosti, z toho polovina jsou bartry. U právnických osob nám vypadne 90 milionů korun v rozpočtu firmy platit za každý přijímač. Kompenzace může být právě ve zvýšení poplatku v případě rozhlasu o 22% na 55 Kč měsíčně,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Jedním z panelistů byl i Richard Burnley, zástupce Evropské vysílací unie EBU, která sdružuje převážně veřejnoprávní média. Ten se vyjádřil k výši budoucí výši koncesionářského poplatku v evropském kontextu.
Předpokládaná výše koncesionářského poplatku v ČR by měla činit přibližně 88 EUR ročně, což je výrazně pod evropským průměrem. Ten je na úrovni na 124 EUR ročně, a tahají ho nahoru především poplatky v zemích jako jsou Německo nebo Rakousko, kde domácnosti platí 220 EUR až 322 EUR ročně.
Jsou však i další země srovnatelné s Českou republikou, které mají mnohem vyšší koncesionářské poplatky., „Chorvatsko má poplatky ve výši 127 EUR ročně, Slovinsko 153 EUR ročně,“ uvedl pan Burnley.
Další informace z prvního klíčového bloku konference DIGIMEDIA 2024 přineseme v následujících textech.
Druhá část reportáže: Chystá se iVysílání úplně bez reklam. Co dalšího přinesou změny ve financování veřejnoprávních médií?