Názorová analýza: Spor mezi UPC a Markízou o podmínky šíření. Probíhá intenzivní PR bitva

Markíza je na Slovensku ve velmi komfortní pozici, jelikož vysílá výhradně v nabídkách pay-tv operátorů. Její programy jsou důležitou součástí těchto nabídek, a operátoři musí přistoupit na podmínky této televizní společnosti, pokud nechtějí o její programy přijít.

Nejsledovanější slovenská televizní skupina Markíza rozehrála ostrý mediální spor s jedním z operátorů placené televize UPC Slovensko. Spor se tradičně týká výše poplatků, které Markíza inkasuje od operátora za samotný fakt, že ten může mít její stanice ve své nabídce. UPC tvrdí, že Markíza po něm žádá zvýšení až o 35 procent. Markíza na druhé straně vyvíjí na operátora ostrý mediální tlak, a upozorňuje diváky UPC, že od 1. července mohou přijít o její programy v nabídce operátora.

Podobných sporů mezi operátory a komerčními televizemi v posledních letech přibývá jak na slovenském, tak i na českém trhu. Stačí zmínit ten nejznámější spor z loňského roku mezi televizní skupinou Prima a operátorem O2 TV. Podobné spory se vždy točí primárně kolem peněz. Jednání se však vedou i ohledně dalších podmínek, například o přetáčení obsahu v pořadech v archivu. Pay-tv operátoři v neformálních rozhovorech s novináři tvrdí, že jsou někdy nuceni akceptovat podmínky, s nimiž ostře nesouhlasí. Důvodem je tržní síla komerčních televizí, které si operátoři nemohou dovolit vyřadit ze svých programových balíčků.

Markíza je na Slovensku ve velmi komfortní pozici, jelikož vysílá výhradně v nabídkách pay-tv operátorů. Její programy jsou důležitou součástí těchto nabídek, a operátoři musí přistoupit na podmínky této televizní společnosti, pokud nechtějí o její programy přijít.

Spor Markízy se slovenským UPC je však přece jen v něčem unikátní. Markíza sice působí na trhu jako tradiční komerční televize, ale ve skutečnosti jde o televizi placenou. Nevysílá totiž volně, ani bezplatně přes anténu. Pokud ji divák chce sledovat, nemá jinou možnost než za příjem zaplatit u svého poskytovatele satelitní, kabelové nebo internetové televize. Doba, kdy byly kanály Markízy dostupné volně a bez placení, je nenávratně pryč. Pro Markízu a další komerční televize jsou poplatky od diváků skrz operátory velmi důležitým pilířem financování.

Markíza díky tomu, že je jedničkou na trhu, může od operátorů požadovat poplatky a další podmínky dle svého uvážení. Pokud se rozhodne zvýšit cenu za své programy o 10, 20 nebo i 50 procent, je to její svobodné rozhodnutí, a nikdo ji v tom nemůže bránit. Žádný operátor si totiž doposud nedovolil na její podmínky nepřistoupit. Případná rebelie by se operátorům nemusela vyplatit.

Pokud by například operátor UPC – nebo kterýkoliv jiný – programy Markízy vyřadil, platící diváci sledující Markízu by mohli pohodlně přejít ke konkurenčním operátorům, kteří podmínky této televize akceptují. Takové jsou přirozené zákony volného trhu.

Operátoři mohou v celém procesu vyjednávání o nových smlouvách vnímat určitou přirozenou nespravedlnost. Silné komerční televize totiž nutí diváky za jejich programy platit, a to navzdory tomu, že vysílají obrovské množství reklam. Operátoři zároveň už nemají možnost šířit komerční televize ze zákona zdarma na základě podmínky must carry.

Jen pro zajímavost doplním kontext o tom, jak fungoval televizní trh kdysi, a co vlastně znamenala povinnost must carry.

Povinnost must carry v minulosti zaručovala v podstatě univerzální dostupnost základních programů pro všechny diváky bez ohledu na to, zda sledovali televizi přes anténu, přes satelit nebo kabelovou televizi. Všichni televizní operátoři byli povinni zařadit všechny bezplatně dostupné a volně šířené stanice do základních programových balíčků. Tato povinnost se týkala všech televizí, které vysílaly v anténní televizi na základě licence udělené místním regulátorem. Šíření těchto televizí bylo oboustranně bezplatné. Toto opatření zajišťovalo rovnou dostupnost TV stanic, aby diváci satelitní a kabelové televize nemuseli platit za programy, které byly přes anténu dostupné zdarma.

Režim must carry byl však v České republice i na Slovensku zrušen před více než 10 lety. V některých evropských zemích, například v sousedním Polsku, však tato možnost stále existuje, a vztahuje se i na volně dostupné komerční stanice.

Jenomže, i kdyby režim must carry v ČR nebo na Slovensku ještě existoval, na Markízu by se v nynějším kontextu již nevztahoval. Markíza totiž již několik let není volně dostupnou komerční televizí, již vůbec nevysílá bezplatně přes anténu. Nyní je ve své podstatě placeným programem financovaným z poplatků od operátorů, a z reklamy.

Operátor UPC má momentálně poslední dny k dosažení dohody, jinak bude muset programy Markízy vyřadit. Vzájemným vztahům mezi operátory a největšími komerčními televizemi zjevně nepomáhá ani fakt, že tyto televize trvají na zařazení do nejnižších programových balíčků. Operátoři je tedy – až na vzácné výjimky – nemohou vyčlenit do samostatných příplatkových balíčků. Nyní je musí platit povinně všichni diváci ve všech balíčcích. Divák kabelové nebo internetové televize tak v podstatě platí za komerční TV stanice bez ohledu na to, zda je chce sledovat.

O dalším vývoji vás budeme průběžně informovat. O všem by se mělo rozhodnout už tento týden. Na závěr vám doporučuji k přečtení další texty na toto téma na webu Živé.sk zde a zde.

---