DIGIMEDIA: Jaká je ideální výše koncesionářského poplatku? Bude mít DVB-T2 smysl i po roce 2030?
Ve středu se uskutečnil 18. ročník tradiční odborné konference DIGIMEDIA. Přinášíme souhrn nejzajímavějších myšlenek a názorů. Zaujala především polemika o financování České televize i různé představy zúčastněných o podobě terestrického vysílání po roce 2030.
Pohled na první panel v rámci konference DIGIMEDIA 2023. Ilustrační foto foceno mobilním telefonem.
Přinášíme přehled nejzajímavějších témat a názorů z letošního 18. ročníku konference.
Jaká je ideální výše koncesionářského poplatku?
I na tuto otázku hledali odpověď účastníci dopolední části v rámci velmi široké panelové diskuze na konferenci DIGIMEDIA. Ukázalo se, že financování televize veřejné služby je poměrně komplikovanou záležitostí, na kterou mají všichni účastníci poněkud odlišný názor. Nejde totiž jen o samotnou výši poplatku, který se naposled zvyšoval před 15 lety, ale rovněž o to, kolik domácností reálně tento poplatek platí.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák například specifikoval, že podle odhadů až 350 tisíc českých domácností neplatí koncesionářský poplatek. Placení se vyhýbají díky čestnému prohlášení, že nevlastní televizní přijímač. Faktem ale je, že ke sledování televizních programů už divák nepotřebuje tradiční televizor. Část diváků si vystačí i s počítačem, tabletem nebo s jiným mobilním zařízením. Právě tento fakt by měla vzít do úvahy i legislativa, aby se povinnost platit poplatky vztahovala na všechny, kdo jsou reálně schopni sledovat programy a tvorbu České televize.
Podle Petra Dvořáka přichází televize kvůli tomu o stovky milionů korun, které jí chybí v rozpočtu. Kdyby došlo ke změně definice poplatníka, a zmíněné stovky tisíc domácností by začaly platit poplatek, České televizi by to přineslo zhruba 420 milionů korun do rozpočtu každý rok.
Zástupci soukromých televizí Nova a Prima by s podobným navýšením zřejmě neměli problém. Pokud by však došlo k výraznému zvýšení koncesionářského poplatku, to by už mohlo způsobit napětí na trhu.
Generální ředitel Novy Daniel Grunt se zamyslel, co by to znamenalo, kdyby Česká televize měla například o 2 miliardy korun na rok více než má dnes. S podobnou sumou by totiž mohla počítat, kdyby se koncesionářský poplatek zvýšil až na 180 korun měsíčně. Prozatím se sice o tak razantním zvýšení neuvažuje. Šéfové soukromých televizí naznačili, že by s tím měli problém.
„Pokud by ČT získala o dvě miliardy korun ročně navíc, vytvořilo by to velkou nerovnováhu na trhu. Komerční televize by se dostaly do nepříjemné situace,“ řekl Daniel Grunt.
Pokud se mají výrazně navýšit prostředky pro Českou televizi, je podle něj potřeba jasně definovat funkci České televize, aby bylo jasné, co má reálně poskytovat. Pan Grunt například nevidí přínos v tom, aby veřejnoprávní televize nakupovala za veřejné peníze drahá sportovní práva, nebo investovala do komerčních seriálů a zábavy.
V tomto směru s ním souhlasil i šéf konkurenční televize Prima Marek Singer. “Pokud půjdou nové 2 miliardy korun do produkce seriálů, a do výroby, inflačně se tím zvednou ceny za výrobu,“ říká ředitel Primy. Producenti seriálů by z nových peněz byli nadšeni, pro komerční televize by to však však znamenalo zvýšení ceny původní produkce.
Ke sledování televizních programů už divák nepotřebuje tradiční televizor. Část lidí si vystačí i s počítačem, tabletem nebo s jiným mobilním zařízením. Rozšíří se povinnost platit koncesionářský poplatek i na tyto domácnosti?
Ilustrační foto, zdroj: Google Street View
Mobilní operátoři vidí budoucnost jednoznačně ve sledování televize přes internet
Velmi zajímavou prezentaci s několika revolučními myšlenkami nabídl zástupce velké trojky mobilních operátorů, kteří jsou sdruženi v Asociaci poskytovatelů mobilních sítí – APMS. Prezident APMS Jiří Grund prezentoval výsledky průzkumu, který si asociace objednala. Z něj vyplynulo, že návyky diváků při sledování televize se výrazně mění, a jen malá část domácností je vyloženě odkázaná na anténní příjem.
„Podle našich zjištění až přibližně 60 procent domácností sleduje obsah v televizi přes internet. 40 procent času lidé sledují pořady z internetu. Na terestrickou platformu DVB-T2 připadá pouze 32 procent sledovaného času,“ řekl Jiří Grund.
„Když si pustíte dnešní televizní přístroj, tak se zapínáte do světa zábavy, a vybíráte si, co chcete sledovat. Může to být televizní program, nebo Netflix, ČT24, apod.,“ dodal představitel asociace mobilních operátorů. Z jeho slov vyplynulo, že operátoři se na televizní přijem dívají úplně jinou optikou než ostatní účastníci trhu. Mobilní operátoři vnímají televizi jako multimediální centrum, kde si divák sám volí obsah, který chce sledovat.
Určitý čas tedy může věnovat tradiční lineární televizi, ale zároveň může sledovat i streamingové platformy, video ze sociálních sítí nebo YouTube.
„Z průzkumů dnes víme, že 3 a půl hodiny denně se lidé dívají na televizi. Ale my potřebujeme znát i to, na jaký zdroj obsahu se konkrétně dívají. Dnes už jsou různé zdroje, nejen terestrika,“ uvedl Jiří Grund.
Nakonec vyslovil i myšlenku, která podle očekávání podnítila několik odmítavých reakcí ze strany tradičních účastníků TV trhu.
„Není důvod aby terestrická televize zabírala tolik pásma co dnes i po roce 2030. Poptávka roste po datech a mobilních službách a po pokrývání oblastí kvalitním internetem,“ uvedl představitel mobilních operátorů. Narážel přitom na skutečnost, že operátoři mají zájem o pásmo 600 MHz, které momentálně využívá právě terestrická televize. Mobilní operátoři se však domnívají, že pro televizní terestriku by po roce 2030 měla stačit i menší šířka pásma.
Tradiční účastníci trhu přirozeně vnímají mnohem silnější pozici terestrické platformy než byla prezentována ze strany zástupce APMS. Na širší polemiku zúčastněných však nebyl dostatečný časový prostor.
Zástupce mobilních operátorů ve své prezentaci uvedl, že návyky diváků při sledování televize se výrazně mění, a jen malá část domácností je vyloženě odkázaná na anténní příjem.
Vysílač. Ilustrační foto: Pixabay.com
Debata o budoucnosti rádia
Odpolední blok konference DIGIMEDIA tradičně patří rozhlasovému příjmu. Klíčové účastníky trhu tentokrát zastupovala dvojice Pavel Balíček z Českého rozhlasu a Jiří Hrabák, šéf Rádia Impuls a vedoucí představitel asociace soukromých rádií APSV.
Řešila se budoucnost trhu, která rezonuje už několik let. Budou soukromé rozhlasové stanice i nadále vysílat primárně v FM pásmu, nebo lze čekat jejich výraznější přesun do pásma DAB+? Soukromá rádia mají totiž zajištěnou dlouhodobou platnost svých FM licencí, a platforma DAB+ není pro ně aktuálně dostatečnou náhradou FM pásma.
Zástupce Českého rozhlasu i zástupci operátorů DAB+ multiplexů sice poukázali na to, že digitální platforma je mnohem ekonomicky efektivnější, i energeticky úspornější. Jiří Hrabák z APSV však vidí problém v (zatím) nízkém zájmu posluchačů.
“Měřít efektivitu jen z hlediska nákladů je pro mě velmi jednosměrná cesta. Je třeba se na to podívat i formou, kolik lidí poslouchá rádio prostřednictvím DAB,” řekl pan Hrabák.
Jedinou evropskou zemí, která vypnula FM vysílání ve prospěch DAB+, je Norsko. Vypnutí FM pásma však mělo za následek pokles poslechovosti rádií v této zemi. Rovněž Švýcarsko už několik let uvažuje o vypnutí FM pásma, ovšem doposud se k tomuto kroku neodhodlalo.
Platforma DAB+ je velmi úspěšná na německém i britském trhu, ale ani v těchto zemích se momentálně neuvažuje nad vypnutím FM pásma. Technologicky k tomu není důvod, jelikož pro stávající FM frekvence zatím není jiné využití.
Je tedy dost dobře možné, že vysílání v FM pásmu bude zachováno ještě po mnoho let. Otázkou zůstává, co se v takovém případě stane s transformačními licencemi českých rádií, které jim dávají možnost vysílat v FM pásmu teoreticky na neomezeně dlouhou dobu.
Platforma DAB+ je velmi úspěšná na německém i britském trhu, ale ani v těchto zemích se momentálně neuvažuje nad vypnutím FM pásma. Technologicky k tomu není důvod, jelikož pro stávající FM frekvence zatím není jiné využití.
